Otištěno z časopisu Bratrstvo 6/2009

  

Haman pověšený na kůl – předzvěst mnoha dalších krveprolití, který naplní závěrečné kapitoly knihy Ester. V těch asi mnoho inspirace nenajdeme. Poprava „zloducha Hamana“ je ale přeci jen něco jiného.

Scéna s Esteřinou žádostí o život pro ni a pro její lid je rozehrávána postupně. Ester ví, že je potřeba najít náladového krále v dostatečně dobrém rozmaru, protože na pomyslných miskách vah se bude vážit obliba Ester a obliba Hamana. To je konflikt, jehož výsledek se dá těžko odhadnout. Manželka po devíti letech manželství a proti ní oblíbený první dvořan – a mezi nimi má rozhodnout náladový král. Nepopudí krále její tato prosba ještě víc?! Co to je, žádat krále, aby odvolal svůj vlastní zákon, ať už k jeho vyhlášení došlo jakýmikoliv machinacemi?! Pro poddané to byl králův zákon a ten je neodvolatelný. Vždyť by se král jen zesměšnil v očích svých poddaných tím, že bude odvolávat rozkaz, který byl jeho jménem vydán?! To je precedens, ke kterému nesmí dojít a po pravdě řečeno také nedojde. Jenže jak to všechno dopadne, to je v tuto chvíli hudba budoucnosti – tady a teď, v této části příběhu, si může Ester stále ještě svojí prosbou o život také velice snadno říci o rozsudek smrti.

Scéna se ale nakonec rozvine v Esteřin prospěch. „Kdo s čím zachází, s tím také schází“, Haman je pověšen na kůl chystaný pro Mordokaje, jsou podniknuty kroky pro záchranu Ester i jejího odhroženého lidu.

S čím zacházel Haman? Sobectví, soběstřednost. Ústředním motivem Hamanova jednání byla vlastní sláva a prospěch, byl to Haman, kdo začal s prosazováním sebe a byl ochoten v touze po vlastní slávě jít doslova do písmene přes mrtvoly. A teď je mrtvola z něj. Je to tvrdé, ale život byl a je tvrdý a čím víc se člověk žene nahoru, tím tvrdší bude dopad, až poletí dolů.

„Kdo s čím zachází, s tím také schází.“ Asi není žádná podobná lidová moudrost o příkladech dobrých, ale platí to právě tak. Jestliže ale člověk zachází jen s dobrým, nemá s čím by sešel, právě naopak. Dobré jednání má budoucnost. Dobré jednání má naději, že se neobrátí proti nám, zatímco zlé s sebou nese jistotu takovéhoto obrácení. Špatné jednání je něco, co v se v konečném součtu prostě nemůže vyplatit.

Již v našem světě a v naší době se snažíme odměňovat dobro a trestat zlo. O potrestání zla se pokusil třeba král Achašveróš v našem dnešním příběhu. Nechal Haman pověsit na kůl, který Haman chystal pro Mordokaje. Je potřeba trestat zlo, právě tak, jako je potřeba odměňovat dobro. I o tom se v knize Ester píše. Nepředbíháme tím Boží spravedlnost, protože vláda nad světem byla člověku svěřena. Musíme rozsuzovat mezi dobrem a zlem v našem životě i v životech druhých lidí. A jako varování či napomenutí nám do těchto našich soudů zní Ježíšův hlas: „Jakým soudem soudíte, takovým budete souzeni, a jakou měrou měříte, takovou Bůh naměří vám.“ (Mt 7,2)

Amen