Hledejte mě a budete žít

Otištěno z časopisu Bratrstvo 5/2000

Toto praví Hospodin domu izraelskému: Hledejte mne a budete žít! Nedotazujte se Bét-elu, nevcházejte do Gilgálu, neputujte do Beer-šeby, neboť Gilgál bude přesídlen, Bét-el se ukáže jako ničemný klam. Hledejte dobro a ne zlo a budete žít, a tak Hospodin, Bůh zástupů, bude s vámi, jak říkáte. Mějte v nenávisti zlo a milujte dobro, uplatňujte v bráně právo! Snad se Hospodin, Bůh zástupů, smiluje nad pozůstatkem lidu Josefova.

 

    Proč máme hledat Boha? Je Bůh podobný nějaké věci, která se může ztratit? Kterou jsme mohli někde odložit a zapomenout? Takhle to Ámos nemyslel, když vyzýval Izrael k hledání Hospodina. Bůh se ztratit nemůže, Bůh zůstává Bohem. Ztratit se může tak, jak se ztratil tehdy izraelskému lidu. Ztratit se může z obzoru našeho myšlení. Ztratit se může jako naše autorita, jako Pán a Dárce našeho života, jako ten, před nímž neseme odpovědnost. Ztratit se může jako ten, který utváří naše vztahy, který nás učí milosrdenství a lásce k bližnímu.

    Hledání Hospodina je velmi důležité, protože souvisí s životem. Hledejte Hospodina a budete žít! Hledejte Boží blízkost a budete mít prostor k životu. Bez hledání Hospodina se ze života stává živoření a přežívání. Bez Hospodina je náš život ohrožený prázdnotou a marností. Stává se obětí našeho sobectví a naší dravosti. Umírá naše láska a milosrdenství, soucit s lidmi i Božím stvořením. Umírá naděje pro dobré věci, pro dobrou budoucnost. Bez Boha náš život ztrácí smysl. Směřuje v posledu k smrti. Kdo se ptá po Bohu, kdo hledá jeho blízkost, jeho vůli, nalézá život v pravém slova smyslu. Život, který má smysl a budoucnost.

    Hledat Boha nemá smysl, jestliže jej svým jednáním popíráme. Jestliže hledáme vlastní zájmy a své štěstí. Proto Ámos demonstrativně zakazuje chodit do svatyní, v nichž se měli Izraelité setkávat s Hospodinem. Další důvod Ámosova protestu spočívá v tom, že se ve svatyních kromě Hospodina uctíval také kult plodnosti. Účast na něm byla velmi vzrušující a lákavá...

    Ámos protestuje proti duchovní rozpolcenosti, která měla tvrdé sociální důsledky. Izraelci uchváceni bálismem byli ochotni pošlapat nejenom lásku k jedinému Bohu, ale i lásku k bližnímu. Pán Bůh nechce být hledán jako ten, který posvěcuje naše zájmy, náš egoismus, náš úspěch a sebeuplatnění. Nemíní se dát k dispozici našim lidským přáním. Kdo hledá Hospodina, nemůže napřed usilovat o blahobyt a prosperitu. Nemůže napřed usilovat o úspěch za každou cenu. Za cenu, že zradí Hospodina, že bude vydírat a ponižovat slabé a chudé, že bude porušovat Boží zákon.

    Kdo takhle jedná, nemůže nalézt Hospodina na svatých místech. Místo života nakonec nalezne smrt, protože sobectví a bezohlednost zničí ty, kteří se jim zaprodali. Čas, který zbývá, se zkracuje. Proto Ámos vyzývá k hledání Hospodina. Nabízí možnost života. Je ještě naděje pro Izrael. Tou nadějí je Bůh sám.

    Ještě není uzavřen čas milosti. Ještě můžeme hledat Boha. Ale ne na místech svatých, kde bychom chtěli pláštíkem zbožnosti přikrýt své modlářství a z něj pramenící sobectví. Hledejme Boha tak, že budeme bojovat proti zlým věcem. Že budeme nenávidět zlo a milovat dobro. Jedním z konkrétních činů nápravy v Izraeli bylo ustanovení soudu v městské bráně. Lidem měla být zjednána spravedlnost. Aby už nebyli vydíráni a okrádáni bezbranní, chudí a bezmocní... Aby mohla opět platit lidská práva, která byla zakotvena v Božím zákoně. Aby mohla být zjednána náprava všem, kdo byli postiženi chamtivostí a egoismem bohatých.

    Hledejme Boha! Ne ve svých zbožných skutcích nebo pocitech. Hledejme jej v jednotlivých rozhodnutích, myšlenkách, slovech a činech. Hledejme jej v jeho Synu Ježíši Kristu. On nám ukázal, co znamená nenávidět zlo a milovat dobro. V něm je naděje pro celý svět. Naděje života, který je osvobozený od sobectví pro lásku k bližnímu a Božímu stvoření. Je to naděje na záchranu od sebezničující zkázy a zániku.

Autor je farářem v Hošťálkové