Otištěno z časopisu Bratrstvo 3/2002

Michal Kitta

 

Nezneužiješ jména Hospodina, svého Boha. Hospodin nenechá bez trestu toho, kdo by jeho jména zneužíval. (Ex 20,7)

    Co to znamená? Máme se Boha bát a milovat ho, abychom neproklínali, nezapřísahávali se, nepoužívali satanských způsobů, nelhali a nesváděli v Božím jménu, nýbrž volali k němu v každém soužení, v modlitbách, chválení a vzdávání díků. (Katechismus)

    Jméno Hospodinovo nikdo nezná. Natož jehovisté. Ale ani kabalisté - neznal ho ani Rabbi Löw; nevěřte tomu, Golema oživoval silou budoucí senzace-chtivosti. Proto si myslím, že v podstatě je Boží jméno ošetřeno samotným Bohem. Jistě - v Bibli se píše, že Bůh své jméno zjevil lidem, bylo by tedy v tom případě logické chápat 3. přikázání doslovně, jako nařízení, které se týká známého jména. Jsem však přesvědčen, že jméno-nejméno ''JSEM, KTERÝ JSEM'' pro nás zůstane na tomhle světě hádankou.

    Než řekneš ''Bůh'', vyčisti si zuby, projeď je párátkem, vykloktej si a pak ještě vycucej větrový bonbón. Až to vyslovíš, udělej pauzu a poslouchej chvilku, jestli se ti nevrátí něco ozvěnou. Pro jistotu říkej místo Bůh ''Nejvyšší, jeho jméno budiž navěky pochváleno'', protože to je uctivější a delší, kdybys to říkal moc často, zadýcháš se, ztratíš hodně času a rozmyslíš si plýtvat.

    Nedovol, aby jakákoli tvoje lumpárna, křivárna, všivárna, zločin ani půlzločin vrhly sebemenší stín na Boží jméno. Je to tvoje chyba, ty za to neseš odpovědnost a nesmíš se za Boha schovat.

    Boží jméno není slovo jako jiné. Neříkej ho prostě jenom proto, že tě napadne, že se ti rýmuje do nějaké pitomé věty, která zabublá bla, bla a je stejně pryč. Když už to musíš říct, pamatuj, že k tomu patří celá věčnost, všichni patriarchové, proroci, Ježíš a svatí. Nikdy nesmíš říct Boží jméno neúčastně, protože buďto je s ním svázán tvůj celý příběh, nebo o něm nemáš páru, nemáš s ním nic společného, tak ho vůbec neříkej. Bůh není jenom ''Bůh'', je vždycky Bůh Abrahama, Izáka, Jákoba a tvůj. Dáváš s ním všanc sám sebe. Tak bacha.