Blahoslavenství

Verze pro tiskPDF verze
Program z příručky Na lovu perly
 
 
Poznámky
Pobožnost věnovaná Ježíšovým blahoslavenstvím. Kombinuje skeč, čtení textu a přemýšlení nad ním a (jako možnost) impuls k textu.
Skeč: je dobré skeč dopředu nacvičit. Protože ale herci sedí za stolem, je možné mít – jako pomoc - scénář na stole, popř. v Bibli. Protože skeč pracuje se slovními hříčkami, je nutné pečlivě a zřetelně artikulovat.
Biblické čtení: aby bylo možné číst společně, musejí mít všichni stejný text (stejný překlad). Pokud nemáme dost Biblí pro všechny, můžeme text nakopírovat. Kde je to možné, používejte pro čtení Bible, má to svůj zvláštní symbolický význam a půvab. 
 

Přivítání, píseň 

 
Modlitba
Sešli jsme se v Ježíšově jménu. Věříme, že je mezi námi, tak jak to zaslíbil. Poděkujeme za jeho přítomnost v modlitbě.
 
Úvod
Naším dnešním tématem budou Ježíšova blahoslavenství. Budeme přemýšlet, co blahoslavenství říkají nám, jak nás oslovují. 
Než se sami pustíme do přemýšlení, uslyšíme malou inspiraci ve skeči o otci, který se snažil osvětlit význam blahoslavenství svému synu Adamovi.
 
Skeč– Ví to otec nejlépe?
            (Světla osvítí scénu, otec sedí na židli u stolu, popíjí kávu a čte Bibli. Přichází jeho syn Adam…)
Adam:             Bré ráno, tati.
Otec:      (nevzhlédne od čtení) Dobré ráno, Adame.
Adam:   Co to děláš?
Otec:      Čtu Bibli.
Adam:   Fakt? A nečteš normálně noviny?
Otec:      (sebepoctivě) Jo. Ale řekl jsem si, že je nejvyšší čas, abych si místo toho přečetl dobrou knížku.
Adam:   Aha. (dlouhá pauza) Dneska asi nepřinesli noviny, že jo?
Otec:      Přesně tak. A tohle byla jediná věc na čtení, kterou jsem tu sehnal.
Adam:   No, myslím si, že je to pro tebe dobrý čtení. 
Otec:      (vzhlédne) Cože?
Adam:   No, víš přece. Že je to pro tebe dobrý. Vždycky jsi mi říkal, abych nečetl nějaký brak. No a tohle je pro tebe určitě dobrý.
Otec:      Na to tě navedla máma?
Adam:   Ne, tati.
Otec:      (dívá se na něj podezíravě; pak obrátí spoustu stránek a položí prst na otevřenou stránku)
Adam:   To je způsob, jakým se to má číst?
Otec:      Samozřejmě. Jestli Bůh chce, abych četl Bibli, pak si myslím, že mi takhle ukáže nějaké zajímavé místo.
Adam:   No a co tam máš?
Otec:      Je to tady nadepsáno „blahoslavenství“.
Adam:   Už jsem o tom slyšel.
Otec:      Jasně, kázání na hoře. Je to místo, kde nám Ježíš nebo Bůh nebo někdo říká, jak jsme blažení nebo něco takového.
Adam:   (vezme si Bibli) Máš pravdu. Víš, co to všechno znamená?
Otec:      Ale samozřejmě, že vím. Přece už čtu Bibli nějakou dobu (podívá se na hodinky). Přečti mi nějaké z těch veršů a já tě trochu poučím o interpretaci náboženských textů.
Adam:   Dobrá, jdeme na to. Verš 1: Když spatřil zástupy, vystoupil na horu; a když se posadil, přistoupili k němu jeho učedníci. Tu otevřel ústa a učil je.
Otec:      Takže, Ježíš se rozhodl, že si udělá pohodlí a posadí se a řekne pár věcí těmhle učedníkům. Učedník je, aspoň si to myslím, slovo řeckého původu, které znamená „ten, kdo následuje toho, kdo sedí na hoře.“
Adam:   Super. No teda. Řečtina. (obdivně)
Otec:      Pokračuj, synu. A uč se ode mě.
Adam:   Čtu dál: Blahoslavení chudí duchem, neboť jejich je království nebeské.
Otec:      V biblické době všichni věřili na nějaké duchy.  A kupovali si různá zaklínadla, aby jim ti duchové sloužili. A kdo na to neměl, bych chudý duchem.
Adam:   (trochu skepticky) Blahoslavení plačící, neboť oni budou potěšeni.
Otec:      Plavčíci… to je něco jako pobřežní hlídka. Tenkrát to nebylo jako dneska, plavat lidé moc neuměli. A plavčíci měli vždycky velikou radost a potěšení z toho, když se jim podařilo někoho zachránit z vody.
Adam:   (ještě skeptičtěji) Blahoslavení, kdo hladovějí a žízní po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni.
Otec:      Tenhle verš jasně dokazuje, že Bůh strašně rád jí. Ježíš vlastně v Bibli mluví o jídle víc než o jakémkoli jiném tématu.
Adam:   Opravdu?
Otec:      Samozřejmě. Věř mi!
Adam:   Blahoslavení, kdo mají čisté srdce, neboť oni uzří Boha.
Otec:      Ježíš byl taky lékař a dobře věděl, že kdo má čisté srdce, kdo tam nemá žádné tukové usazeniny a tak, že je na tom zdravotně moc dobře. Vlastně už tenkrát lidi varoval, aby si dávali pozor na cholesterol. 
Adam:   Díky, tati. To bylo velmi, no, poučné. Ale teď už musím jít do školy. (pokládá Bibli zpět na stůl a odchází)
Otec:      Jasně, Adame. A nestyď se kdykoli přijít a zeptat se mě na to, čemu nerozumíš. Třeba zase zítra ráno? Není nic lepšího, než poučit vlastní dítě o Bohu. Ták, a teď se podíváme na nějaké jiné místo (obrátí stránky a položí prst na Bibli) Jakub, kapitola 1: Má-li kdo z vás nedostatek moudrosti, ať prosí Boha, který dává všem bez výhrad a bez výčitek, a bude mu dána…
Otec:      (dlouhá pauza) To se mě netýká. Já bych chtěl nějaký veselý verš.
(světla zhasnou)
© 2001 Dave Marsh.
© 2005 Translation Michal Šourek (michal.sourek@evangnet.cz)
 
Dovětek k divadlu
Vykládat biblické texty může samozřejmě zkoušet kdokoli. Bez moudrosti Božího Ducha, ale nejsme schopni skutečně a správně porozumět, co Ježíšova slova znamenají. Proto se do další práce pouštíme s prosbou, aby nám byla dána Boží moudrost.
Modleme se: Duchu svatý, prosíme, otevři naše srdce Božímu slovu. Daruj nám svoji moudrost, abychom rozuměli. Daruj nám sílu, abychom podle Božího slova žili. Amen.
Čtení biblického textu
Společně teď přečteme blahoslavenství. Nejdeme je v 5. kapitole Matoušova evangelia, na začátku Kázání na hoře. Přečteme verše 1-10. Budeme text číst několikrát, zvláštním způsobem, aby k nám mohl promluvit.
Nejprve prosím (jméno), aby nám text přečetl. (Čtení textu.) Děkuji.
Nyní přečteme text všichni společně. (Následuje společné čtení textu.)
Teď text přečteme ještě jednou. Jeden po druhém budeme číst po jednom verši, po přečtení verše ho všichni společně zopakujeme. (Následuje společné čtení po verších s opakováním.)
 
Naše první reakce
Najděte slova nebo sousloví, která jsou pro vás důležitá, podnětná, mluví k vám, oslovují vás, motivují, nebo třeba provokují.
Každý z vás můžete toto slovo nebo slovní spojení vyslovit nahlas, i několikrát. Po každém slovu bude následovat několik vteřin ticha, potom může říci svoje slovo někdo další. (Pokračujeme poté, co měli všichni možnost říci svoje slovo.)
Ještě jednou uslyšíme celý text blahoslavenství. Kdo z vás text přečte? (Čtení textu.) Děkuji.
 
Tiché přemýšlení
Nyní budeme … minut úplně potichu, budeme mlčet. V tichu k sobě necháme Boha mluvit a budeme naslouchat jeho hlasu.
Prosím, abyste se soustředili. Zavřete oči, sedněte si pohodlně, pomůže vám to koncentrovat se.
Možná někomu z vás bude těch několik minut ticha připadat jako příliš dlouhá doba. Vydržte to, prosím. Potichu si třeba znovu text přečtěte a znovu se soustřeďte. Prosím, nerušte druhé, žádnými zvuky, poznámkami a podobně.
(Určete, podle účastníků a situace, jak dlouho bude ticho trvat. Nemějte z ticha strach, nechejte ho na lidi působit alespoň 5-10 minut. Pokud ale ticho působí tíživě, lidé ho ruší, mějte odvahu přerušit ho dříve.)
 
Sdílení toho, co nás oslovilo
Nyní máme prostor pro sdílení o tom, co nás osobně oslovilo. Které z těchto slov je pro vás právě teď aktuální, které je pro vás důležité a proč? My ostatní budeme pozorně poslouchat. Příspěvky nebudeme hodnotit a diskutovat nad nimi, budeme poslouchat, co oslovuje druhé.
 (Následuje sdílení. Povzbuďte účastníky, aby se nebáli sdílet, jak je blahoslavenství oslovují. Dejte prostor všem. Za příspěvky poděkujte, nehodnoťte je, nekomentujte, neotvírejte k nim diskusi. Pokud někdo začne reagovat, zopakujte, že druhým nasloucháme.)
Děkuji vám všem, kdo jste sdíleli, jak vás Ježíšova blahoslavenství oslovují.
Chci jako prohloubení našeho přemýšlení nad textem říci několik myšlenek. (Můžete použít následující zamyšlení, nebo připravit své vlastní.)
 
Impuls
V kázání na hoře Ježíš učí své učedníky, co znamená být jeho následovníkem (nejen sympatizantem či divákem), co znamená být občanem nebeského království. V kostce shrnuje, co patří k životu toho, kdo ho následuje, jak takový život vypadá. 
A celý svůj výklad (kázání na hoře) začíná osmi blahoslavenstvími. Skutečnost, o které blahoslavenství mluví, je Boží realita, Boží moc, svrchovanost a svatost, Boží spravedlnost a právo. A jedině ve vztahu k nebeskému království existuje opravdová blaženost a štěstí, opravdové blahoslavenství.
Jedině proto, že je tu Boží království, dávají blahoslavenství smysl. Protože jaký smysl má bez Božího království chudoba ducha a pláč, jaký smysl má tichost a hladovění po spravedlnosti nebo konání milosrdenství a úsilí o čisté srdce?
Protože tu je Boží království, proto má smysl chudoba ducha, pláč, touha po spravedlnosti, milosrdenství, čistota srdce i působení pokoje. Protože je tu Boží království, má smysl i pronásledování a tupení i lži o těch, kdo následují Krista. Boží království obrací hodnoty i hodnocení věcí.
Kdo žije skutečností Božího království, vidí všechno jinak. Vidí, že to, co ostatní považují za zbytečné, nesmyslné, má svůj hluboký smysl; že to, co ostatní považují za malicherné, je důležité, naopak to, co je pro mnohé tak důležité, je ve skutečnosti úplně nicotné.
Že jsou blahoslavenství na začátku kázání na hoře má svůj hluboký smysl. Blahoslavenství jsou svědectvím o veliké Boží lásce, kterou Bůh nabízí a dává – a na níž ten, kdo ji přijal, odpovídá svojí láskou k Bohu a bližnímu, tedy jednáním, o kterém mluví všechno další v kázání na hoře. Na samém počátku je ale Boží láska, Boží čin.
Koho Ježíš blahoslaví? Chudí v duchu mohou být i navenek chudí, ale jde především o vnitřní postoj, vědomí naprosté závislosti na Bohu. A zachovávání si patřičného odstupu od věcí tohoto světa (od majetku, ale čehokoli jiného, co by se jim mohlo stát bohem). Takto chudí dostávají to největší, co je možné získat: Boží království. To si člověk nemůže vybudovat sám, ani získat sám, ale přijímá je jako dar.
Plačící jsou ti, kdo pláčou nad svým hříchem, kterým hřích působí největší a nejtěžší bolest a trápení. Blahoslavený je ten, kdo v pláči pozná, co jeho hřích způsobil Kristu, že ho zavedl až na kříž. Pláč nad vlastním hříchem ale dává člověku schopnost plakat i nad hříchem druhých a nade vším, co se staví proti Boží vůli v tomto světě. Bůh utiší tento pláč ve svém království spravedlnosti a lásky.
Tiší jsou ti, kdo spoléhají na Boha jako na svou na svou jedinou naději a jediné útočiště a od něho čekají své zastání. Dovedou ustoupit, protože důvěřují Bohu, že se o ně postará ve všem, co potřebují. Tiší jsou ti, kdo se v pokoře odevzdávají a podřizují Bohu, kdo nechtějí určovat běh věcí sami, ale vše podřídit Boží vůli. Jejich tichost se rodí ze vztahu k Bohu, od něho se tichosti učí a přijímají ji jako jeho dar. A k jejich tichosti patří i to, že se důrazně ozývají: ne na obranu vlastních zájmů, ale tam, kde jde o Boží věci a kde jde o věci bližního. Jim skutečně patří země.
Hladovějící a žíznící po spravedlnosti celou svou bytostí touží, z celého srdce prahnou po Boží spravedlnosti: Po ospravedlnění, po Božím odpuštění, po vyvázání z moci viny, po zrušení prokletí hříchu,po přijetí Boží spravedlnosti, kterou nám svojí smrtí získal Ježíš. A, očištěni nezaslouženou Boží milostí, touží ze všech sil žít život podle Boží vůle, řídit se Božími ukazateli, chodit po Božích cestách, konat spravedlnost a právo, po životě svatosti. Bůh jim dává svoji spravedlnost do sytosti.
Milosrdní druhému nejenom fandí a laskavě na něj na dálku myslí a přejí mu dobro a zdar. Milosrdný je ten, kdo se umí vcítit do situace druhého a kdo také konkrétně milosrdně jedná. Tajemství milosrdenství je v lásce k druhému člověku, která miluje druhého stejně jako sebe samého a přistupuje k jeho nouzi, jako by byla moje vlastní. Opakem milosrdenství je lhostejnost a sobectví, projevem milosrdenství je oběť. Milosrdný je ten, kdo se druhému stane opravdovým bližním jako milosrdný samaritán.
Ti, kdo mají čisté srdce, si je nechali očistit Kristovou mocí a střeží se všeho, velkého i malého, co by jejich srdce zase chtělo zašpinit. Čisté srdce znamená čistou vůli a rozhodování, myšlení a názory a postoje, čisté city i duchovní směřování. To vše je shrnuto ve slovu srdce: celá bytost člověka. A špína je všechno, co je v rozporu s Boží svatostí, nejen s lidskými zákony a pravidly. Čisté srdce znamená totální shodu člověka s Boží vůlí.
Tvůrci pokoje nepracují jen na tom, aby nebyly války a boje, rozbroje a hádky. Pokoj má svůj zdroj v Bohu, je to Boží skutečnost. Kde je Bůh, tam je pokoj. Tvůrcem pokoje nemůže být ten, kdo sám Boží pokoj, nepřijal, kdo nedal do pořádku svůj vztah ke Kristu jako Pánu a Spasiteli. Kdo tento pokoj přijal, nemůže než sám tento pokoj nést a šířit, zvěstovat i tvořit. Tvořit pokoj znamená pracovat pro neporušenost, celost, úplnost: ve vztahu k Bohu, sám sobě, lidem i stvoření.
Pronásledovaní pro spravedlnost trpí nejrůznějším způsobem kvůli tomu, že si za svého Pána zvolili Ježíše a svůj život podřizují jeho vůli a jeho vládě uprostřed tohoto světa. Osvědčují a dosvědčují tím svoji víru, jsou příkladem pro další. Jsou blahoslavení, protože uprostřed toho všeho je Kristus, Syn člověka, s nimi.
 
Akční plán
Boží slovo nás těší a povzbuzuje, napomíná a koriguje, vyučuje a posiluje k životu s Bohem a pro Boha. Ukazuje nám, jak veliká je Boží láska, co pro nás Bůh udělal. A ukazuje nám, jak na Boží lásku můžeme a máme odpovědět – svým životem, svým jednáním. Jak máme žít jako Kristovi učedníci.
K jakému konkrétnímu jednání, k jakému konkrétnímu činu vás osobně (a naši skupinu) vedou slova blahoslavenství. Jaký vám osobně dávají úkol? Co, kdy a kde máte dělat? S jakým úkolem odsud dnes odejdete?
 (Následuje sdílení o tom, co máme dělat. Povzbuďte účastníky, aby byli konkrétní a formulovali, co udělají, jako závazek. Nemusí to být veliké závazky a plány, ale měla by to být docela konkrétní věc. Můžete navrhnout, že na příštím setkání každý poreferuje, jak se mu podařilo úkol naplnit.)
Děkuji vám všem, kdo jste přemýšleli a zapojili se do našeho sdílení.  Přeji vám Boží moudrost a odvahu, sílu a vytrvalost, abyste to, co jste poznali jako svůj úkol, udělali a splnili.
 
Modlitební řetěz
Za poznanou moudrost poděkujeme a za sílu k životu podle ní poprosíme v modlitbě. 
Zvu vás, všechny a každého, abyste se připojili svou modlitbou do „modlitebního řetězu“. Připojte se třeba jen jednou větou díku za to, co jste poznali, nebo jednou větou prosby za pomoc při tom, co chcete udělat. Můžete se samozřejmě připojit i opakovaně. Můžete se také modlit potichu, proto bude součástí modlitebního řetězu také chvilka ticha.
Začnu tento modlitební řetěz, na konci ho uzavřu a společně se pak pomodlíme modlitbu Páně. (Následuje modlitba formou modlitebního řetězu a Otče náš.)   
 
Píseň
Hledejte především Boží království (Svítá 61)
Biblický odkaz: 
Matouš 5,1–10
Autor: 
Michal Šourek
Rok vzniku: 
2019