Otištěno z časopisu Bratrstvo 1/2001

Blahoslavenství

Jan Keřkovský

 

Když Ježíš uviděl zástupy,

vystoupil na horu. Tam se

posadil - jeho učedníci byli

kolem něj - a řekl jim toto:

 

Blaze vám, kdo nemáte,

na čem byste si zakládali:

s prázdnýma rukama se

můžete mnohem líp chytit toho,

co vám Bůh nabízí.

 

Blaze vám, kdo ještě umíte

plakat a kdo vidíte, co všechno

je k pláči:

právě vám je adresováno

potěšení, které Bůh připravil.

 

Blaze vám, kdo se pro sebe

nedomáháte všech možných i

nemožných výhod a předního

místa na slunci:

vězte, že Boží země, co se o ni

lidi rvou, vám patří celá.

 

Blaze vám, kdo lidem a celému

stvoření tlumočíte Boží

milosrdenství: i vám se ho

dostalo a ještě dostane.

 

Blaze vám, komu srdce

nezcepenělo samou závistí,

         

záští a sobectvím, komu je

nezabednila pýcha a

lhostejnost:

jen do živého a otevřeného

srdce se Bůh dotluče, když

chce vstoupit.

 

Blaze vám, kdo jste přijali do

života Boží pokoj a dáváte ho

dál.

To je přece výsada a poslání

Božích dětí - a to jste vy.

 

Blaze vám, kdo se bijete za

spravedlnost, i když vás to přijde

draho a zle na to do plácíte:

je to přece zápas pro Boží

království, které přichází právě

k vám.

 

Blaze vám, když jste na tom tak,

jak bývali proroci:

když se vám posmívají,

pomlouvají, nestydatě lžou a pronásledují

vás za to, že děláte a říkáte,

čím jsem vás pověřil já, a žijete

tak, jak jste se u mě naučili:

když po vás jdou a je nejhůř,

vydržte to, a dokonce s vnitřní

radostí, vždyť konečný soud

nad vámi vynesu já, a ne oni.