6/2 Chléb vezdejší dej nám dnes - Nasycení pěti tisíců

Za Ježíšem šly zástupy. Když je spatřil, bylo mu jich líto. I uzdravoval jejich nemocné. Nastal večer a všichni zlačněli. Ježíš byl se zástupy na pustém místě. Učedníci naléhali na Ježíše, aby zástupy propustil do vesnic koupit jídlo. Ježíš jim odpověděl: "Nemusejí odcházet; dejte vy jim jíst!” Učedníci neměli více než pět chlebů a dvě rybičky. Ježíš dal rozesadit zástup po trávě. Rozesadil je jako by měli být připraveni na cestu. Potom vzal těch pět chlebů a dvě ryby, vzhlédl k nebi, vzdal díky, lámal chleby a dával učedníkům a učedníci zástupům. Všichni takto přijímali chléb a nasytili se a ještě zbylo dvanáct košů nalámaného chleba. A jedlo tam na pět tisíc mužů kromě žen a dětí.

J 6,51

Já jsem ten chléb živý, který sestoupil z nebe; kdo jí z tohoto chleba, živ bude navěky. 

A chléb, který já dám, je mé tělo, dané za život světa.

Teprve ten, kdo pociťuje svůj hlad, může být nasycen. Děje se to ve společenství zástupu Božího lidu, kde uprostřed stojí Ježíš.

Chleba k takové hostině je připravený a zdálo by se, že nevystačí, ale nakonec ještě zbývá.

I my jsme zváni na zelenou louku do společenství církve, kde jejím středem je Kristus.

Smíme již zde zakoušet jeho sycení, které nám dá sílu, abychom na svých cestách došli domů - do království Božího.