Vzdejte Pánu slávu, čest,
neb on dobrotivý jest.
Milost jeho předrahá
věky věků přesahá.

Slavte Pána nad pány,
každý buď mu poddaný!
Milost jeho předrahá
věky věků přesahá.

Který divy veliké
činí doby všeliké !
Milost jeho předrahá
věky věků přesahá.

On sám nebe s vojskem vším
moudře stvořil slovem svým.
Milost jeho předrahá
věky věků přesahá.

Roztáh zemi na vodě
lidem k dobré pohodě.
Milost jeho předrahá
věky věků přesahá.

Světla stvořil veliká,
jichž lesk temnost proniká.

Vy všichni Pánu sloužící,
za noci v chrámu stojící,
nuž jméno Páně vzývejte,
žehnáním jemu žehnejte.

Své ruce vzneste k svatyni,
též hlasem zvučte do síní,
svou chválou Pána vzývejte,
žehnáním jemu žehnejte.

Pán žehnej z hory Sióna
tvé službě zde i tvým doma,
Pán požehnej ti, Spasitel,
nebes a země Stvořitel.

Jak vzácné jsou dny plné požehnání,
když bratři svorně před Pánem se sklání,
když touží spolu v lásce žít.
Pán rosou shůry věrné navštíví,
zní jeho hlas jak balzám hojivý,
jenž zkrápí duše pokorných.

Jak sílí řeky vláhou z horských štítů,
tak podpírá Pán ruce služebníků,
tak Bůh své dílo obhájí.
Tam, kde se schází s vírou Boží lid,
tam v jeho síle budou věčně žít,
naději kdo v něj skládají.

Můj Bože, k tobě volám,
ztrácím se v hlubinách,
kéž zaslechneš můj nářek,
mou duši svírá strach.
Přísně když budeš soudit
hříchy a selhání
všech, kteří ve tmách bloudí,
z nás kdo se zachrání?

Lásku a odpuštění
v tvém soudu nalézám,
můj strach se v úžas mění,
v nouzi se skláníš k nám.
Snad víc než touží strážní
zřít světlo v temnotách,
tvé slovo očekávám,
v něm překročíš můj práh.

Vítejte Boha svého
k záchraně pozvaní,
zvát chce i ztraceného,