Aj, slunce skvoucí, mocné nad nocí,
se rozsvítilo, tmu zapudilo.
Proto každý z nás v tento ranní čas
Boha chval věčného ze všech skutků jeho.

Ó Bože věčný, žes mě v čas noční
sám opatroval, k jitru dochoval,
chválím tě vděčně za to srdečně;
že jsem zdráv vstal zrána, ctím tě, svého Pána.

A prosím tebe, můj Otče z nebe,
v tento dnešní den buď mi přítomen
svou božskou mocí, chraň mě do noci,
bych tě v večerní čas ctil, Boha svého, zas.

Ó slunce spravednosti,
můj Pane Ježíši,
svou osvěť mne milostí
v čas tento nynější.
Ty, jenž jsi hvězda jitřní,
zaskvěj se v srdci mém,
dej potěšení vnitřní
v Duchu dobrotivém.

Ty jsi to světlo světa,
jež vyšlo v temnosti,
svítící po vše léta
nebeskou jasností.
Svým pravdivým učením
a životem svatým
i vnitřním obnovením
sloužíš svatě svatým.

Ó dej mi slova tvého
vždy následovati,
ať mohu podle něho
vše dobré konati.
Království nebeského
ať hledám nejprve

Noc temnou přečkavše velicí i malí,
jitra se dočkavše, ve zdraví jsme vstali,
vzdejme z toho chválu nebeskému Králi.

K čemuž povzbuzují i ti ptáci malí,
kteříž prokřikují, Pána Boha chválí,
vesele pějíce, že jitra dočkali.

Kohout zpívá hlasem, aby každý vstana
ze sna jitřním časem, pospíchal hned zrána
z milostivé péče vděčně slavit Pána.

Milostivý Bože, děkujem ti nyní,
vstavše z svého lože, za vše dobrodiní,
kteráž nám tvá milost činila i činí.

K trůnu tvému, Pane, hlas svůj vysíláme,

Ranní oběť
nesu opět,
Bože, za šťastné povstání.
Ó ať mne dnes také chrání
tvá pravice ode zlého,
i každého sluhu tvého.

Ó Ježíši,
Světlo duší,
vzejdi mi paprsky svými,
ať chodím cestami ctnými,
práce své dnes konám šťastně,
sobě i bližním prospěšně.

Duchu svatý,
darovaný,
Těšiteli srdce mého,
ochraňuj mne dnes od zlého,
ať sloužím zde Bohu vděčně
a přebývám v nebi věčně.

Bůh je náš hrad, naše skála,
my v něj doufáme.
Proč by ses, má duše, bála?
On tě nezklame.

I když Boha nevidíme
svýma očima,
to my o něm dobře víme,
že nás v péči má.

On nás jako pastýř vodí
k dobrým pastvinám,
od zlého nás vysvobodí,
vždy se sklání k nám.