Pracovní list se soustřeďuje na otázku sebezjevení Hospodina, jímž odpovídá na Eliášovu pochopitelnou skepsi, únavu a beznaděj. Může otevřít rozhovor o tom, v čem je Hospodin.

Nadpis a otázka z pracovního listu vám dává příležitost, abyste se dětí ptali, zda vědí, oč jde, zda příběh o Noemovi znají. Lze předpokládat, že jej někdo již znát bude. Zkuste tedy děti navést otázkami, aby příběh samy daly dohromady (Proč ta potopa přišla? Trestal jí Bůh život na zemi, nebo zachraňoval? Přišel Noe sám na to, co má dělat? A co měl vlastně udělat? Jak dlouho potopa trvala? Jak poznal Noe, že už může z archy vystoupit?…) Potom mohou děti hledat živočichy v arše. Jde o osmisměrku.

Úkol z obrázku mohou děti opět dělat buď na v úvodu k vyprávění nebo po něm. Pokud ho budou zpracovávat v úvodu, můžete se potom ptát, co by podle nich který rádce na obrázku radil. Příběh potom vyprávíte jako rozřešení otázek. Pokud děti úkol zpracovávají na závěr, mohou navíc možnosti, které objeví, spojit linkou s tou postavou, která je zastávala. Výsledek vám ukáže, zda jste příběh vyprávěli srozumitelně. Pokud chcete nedělní školu propojit s bohoslužbami, vyrobte zvětšenou tabulku z obrázku. Děti jí přinesou do bohoslužeb a vyzvou dospělé, aby hledali, co rozděluje a co spojuje.

Pro práci s obrázkem je třeba příběh znát. Užijete jej tedy až po výkladu. Zpracování úkolu ověří, jak vaše vyprávění děti vnímaly. Ve skrývačkách lze u obou otázek najít více odpovědí, které dávají smysl ( např. ad1/ žebřík, kladivo, krumpáč, šňůra, víra, odvaha, lana…; ad2/ pokoj, uzdravení, odpuštění… ) To je dobrý podnět k rozhovoru, při kterém si můžete společně ujasnit, co pro jedno i druhé bylo nejdůležitější. Se staršími dětmi můžete také zpracování obrázku zadat jako samostatnou práci: Děti si mají příběh sami přečíst a podle toho zpracovat.