Jde o pásmo, které využívá liturgickou formu rozhovoru. Ten byl v prvokřesťanské bohoslužbě běžný a odehrával se mezi kazatelem a věřícími.

            První část pásma je „liturgie beznaděje“, závěrečná část je dodnes používaná menší část „Gloria“, kterou najdete v návrhu bohoslužeb podle agendy. Toto pásmo tedy nenásilnou formou připravuje sbor na liturgické zvýraznění služeb Božích.

            Pásmo mohou provést skupiny dětí i mládeže. Rozvrh si uděláme podle vlastních možností, vždy však dbáme na to, aby verše (jde, prosím, o poesii, byť i služebnou!) byly recitovány, nikoliv odříkávány.

            Vrchol celého pásma je ve vyznání Tomášově, ve skutečnosti, že živý Ježíš přemáhá lidskou nevěru, abychom Jej mohli chválit.

            Protože dílko bude prováděno nejspíše na velikonoční neděli, kdy je vysluhována Večeře Páně, může zaznít závěrečná adorace ještě jednou u stolu Páně z úst kazatele jako eucharistická modlitba.

            Přejeme Vám radost z poselství a požehnané velikonoční svátky!