Beseda s biblickými osobami

Verze pro tiskPDF verze
Beseda s biblickými osobami
(Beseda o tom, jak se různým lidem v Bibli různým způsobem zjevoval Bůh a jak na to reagovali.)
 
Herci a obsazení (dle domluvy nebo režiséra)
Každý herec má cedulku se jménem a příjmením na zádech. Během scénky je třeba, aby moderátorka jmenovitě vyvolávala (není zahrnuto ve scénáři), popř. aby se ostatní oslovovali, aby se při mluvení otočil tak aby cedulka byla vidět, protože specifikace (odmlouvač, přípravářka atp. nebude zmiňováno, až na konci.)
Detektivka Zvědavová - trochu praštěná, ale houževnatá hledačka odpovědí, nenechá se odradit. Oblek: šaty asi jako moderátorka, účes. Má u sebe desky, kam si jako píše jména příchozích, aby je nezapomněla, ale ve skutečnosti tam má scénář (nápověda)
Vynálezec  Bertík - velmi trhlý, zmatený, roztržitý. Oblek: Bílý doktorský plášť (v kanceláři), vlasy jako Albert Einstein, na každé náprsní kapse 10 propisek, na krku v uších a nose hadičky, kablíky, ovladače, nejlépe ve svítivých botách. Má budík s letopočty a několik laserových ukazovátek. Místo náramkových hodinek má další budík. Černé brýle na očích /také v kanclu/
Odmlouvač Mosé (dle Ex 3) - suverén, v pastýřských šatech, hůl, na noze opánky
Smlouvač Geďák (dle Sd 6) - vojenský kabát, halapartnu, džbán, polnici (ta je ve vitrýně v malé modl.), boty kanady, zmalovaný válečnými barvami - černá v obličeji
Přípravářka Esťa (dle Est 2+4) - šat a koruna královny, ozdobená (možná někoho svatební šaty?)
Bojílek Saulík (dle 1Sm 10+13) - královské roucho (kostým má PW), mastnou hlavu od oleje.
Vzpurník Jóna (Jon 1) - roztrhaná pytlovina, námořnické triko a čapku, mokrý, kape z něj voda, má na sobě přilepené mušle, chaluhy...
Zkoušeč Pája (Sk 16,6-9) - cestovní úbor, brašna s velkými svitky, kalamářem a brkem, po zasednutí ke stolu vyndavá a začíná psát... Má velkou jehlu.
 
 
1. scéna - Aportování osob
Detektivka Zvědavová (k publiku, nadšeně): Zdravím vás. Detektivka Zvědavová vám přeje dobré dopoledne z našeho studia. Jsem ráda, že mohu být opět mezi vámi. (přejít na intonaci Krátkozrakého od Cimrmana) Jistě jsem vám dlouho chyběla - určitě jste si říkali, kam jsem se asi poděla - nepoděla, zhroutila... (předvést pád na matraci) Dlouhé roky jsem totiž pátrala po odpovědích na různé otázky o Bohu -  Je Bůh? Pokud je, jak dává poznat svoji vůli? Může mi Bůh sdělovat, abych něco udělala proti jeho vůli? Jaká je nejlepší reakce na Boží pokyn? No co vám mám povídat, byly to hory otázek (naznačuje rukama kopec). A pak se to stalo... zhroutila jsem se pod jejich množstvím. Když jsem se z toho dostala, rozhodla jsem se zaměřit pouze na některé z otázek o Bohu, které mne trápily. Kde byste mi poradili, abych pátrala po odpovědi? (Nechat odpovědět publikum - děti - v Bibli) Jasně, ale ... lepší než z druhé ruky z písemného záznamu je...? (nechat pauzu, kdyby děti chtěly odpovědět, popř. vítězoslavně dodat - ) ne z druhé ruky, ale z první ruky! Cha, cha!
Bertík Vynálezec (zmateně přichází do sálu a ptá se publika, občas koukne na aportovač (budík) s letopočty): Promiňte jsem tady dobře v roce 2014? Hledám nějakou Detektivku? (domluvená seniorka vytáhne z tašky detektivku od Agáty Christi - Jednu tady mám) Ne to není ona, nemá to být knížka, ale nějaká mladá slečna...
Detektivka (žene se k Bertíkovi): Dobrý den mistře, to jsem ráda, že jste to trefil skoro přesně. Lepší by bylo sice až za půl hodinu, potřebovala bych ještě dovysvětlit přítomným co a jak bylo se mnou, ale možná to takhle není úplně špatně (pro sebe, ale slyšitelně:) Za půl hodinu už stejně bude konec programu, tak by to vlastně bylo zase pozdě. (zpět k Bertíkovi a ostatním) Toto je profesor Bertík Vynálezec. A jak jsem již naznačila, pátrala jsem po způsobu, jak se odpovědi na otázky o Bohu dozvědět přímo z první ruky. Tady pan profesor vyrobil teleportický aportovací stroj. (ukáže na něj) Je třeba souhry 4 okolností (ukazuje na prstech zvednuté ruky): (1) časové nastavení správné doby, kdy žádaná osoba žila, (2) natočení mobilového záření směrem k místu působení (promítnout mapu Středozemního moře s Izraelem), (3)vhodně vybratpřivolávací hudbu z vysílacích mobilů a (4) zaměřit na místo působení osob laserové paprsky. Pak dojde, doufejme, k aportování, tedy přenesení - určité významné osoby z biblických dob do našeho studia, je to tak, pane profesore?
Bertík Vynálezec (zmateně): Říkáte z první ruky? Ale já mám jenom levou nebo pravou ruku. Nebo obě levé? (mrkne na náramkový budík) Promiňte, budu už muset jít. Aportovací stroj si tu nechte, později si ho vyzvednu. Nastavte akorát čas, zaměřte lasery (vyndá z náprsních kapes, dá dětem), zvolte správný tón na natočených vysílačích (mobilech), a pak by se tady měli objevit.
Detektivka (nejistě): Děkujeme, ale když ani vy jste se netrefil úplně přesně, jak bych já mohla...
Bertík (omluvně): Promiňte, možná to bylo mým osobním přemísťovačem (ukáže na náramkový budík). Mívám ho nastavený vždy tak 30 minut předem, protože jinak bych přišel o 2 hodiny dříve. Vám se to určitě podaří. Pracuji teď na novém projektu - přemísťovači celé skupiny lidí a předmětů... Kde jsem to... jo tady to je (vytahuje 10 metrů dlouhý kabel z nohavice kalhot, odchází a mumlá si) jak já jsem to jenom chtěl zapojit - možná to budu muset malinko zkrátit...
Detektivka (šeptem): Necháme pana profesora odejít a pokusíme se aportovat k nám do studia pár významných lidí - nejprve zkusíme Adama a Evu, pak samozřejmě Noeho... kdyže to vlastně žili? (nastavuje letopočtovou ručičku těsně za počátek) Připravte si mobily - jakou kdo dáte hudbu (nechat zahrát třeba dorosťáky) - pozor, to je spíše královská hudba, tahle jakoby námořnická, cestovatelská, vojenský pochod, ...spíše bychom ale potřebovali nějakou rajskou hudbu a loďařsko stavitelskou... no, snad to trefíme...
hudba, lasery, zaměření teleportického stroje, 6 pomalých ran z plechu z balkona - plech je v garáži
Detektivka (nahlas počítá): 1 - 2 - 3 konec! Stačí! Budíku jeden! Přestaň! Vypnout signály, lasery! (ale ještě dojede 4 - 5 - 6) Kolik bylo těch signálů? Hmm, šest, to bude asi šest osob, no uvidíme.
Přijdou všichni najednou. Na zádech mají cedule se jménem a příjmením. Rozhlížejí se, dívají se na to, co mají děti na sobě, jsou v jiné než své době... Mokrý Jóna (aspoň hlavu) se utírá velikou osuškou.
 
 
2. scéna Představení a odpovědi Jak Bůh
Detektivka (nervozně): Dobrý den pánové a dámo. Ocitli jste se v daleké budoucnosti. Akorát se nám to nějak zašmodrchalo. Děti, myslíte, že je někdo z nich Adam a Eva? (nechat hádat, pak si jako by vzpomene- ) Podle čeho bychom je poznali? Aja ja ja ja ja jaj. Zdá se, že se nám stroj trochu posunul a je to dobře. Protože časovač byl nastaven krátce po počátku, kdy Adam s Evou na sobě ještě neměli vůbec nic. No ještě že tady nejsou tak, jak je Bůh stvořil, asi by je zavřeli pro pobuřování. Myslíte, děti, že je někdo z nich Noe? Byli byste tak hodní a představili se nám?
Odmlouvač Mose (suveréně se postaví): Saalam alajkum. Mě učili v Egyptě, když jsem byl ještě malej kluk, nosil jsem oštěp, meč a luk (notuje z filmu S tebou mě baví svět) Jo to byly doby, pyramidy, sfingy, teploučko. Na druhou stranu farao mě málem připravil o život. Ale zase mi poskytl dobré vzdělání. Jmenuji se Mose. Ten pozdrav byl něco jako Hospodin s tebou.
Smlouvač Geďák (vojensky ve stoje zasalutuje): Póóó-zor! (všichni povstanou, vyžádá si postavení i shromážděných) Pohov. Sednout! "Hospodin s Tebou udatný bohatýre," mi jednou řekl Boží posel. Poslal mne na ty osly Midjánce. Ostatní mi říkali Genďáku - možná od generále, vedl jsem totiž velmi velké vojsko, tedy potom bylo velmi malé, ale to sem nebudu tahat. Ve skutečnosti se jmenuji Geďák.
Přípravářka Esťa (důstojně si stoupne): Vážení přítomní, nerada bych se někoho dotkla, ale jsem tady proti svojí vůli. Jako už po tolikáté ve svém životě. Proti mé vůli mne s rodinou přemístili pryč z Izraele, pak mne proti mé vůle přemístili pryč z malého domku v pohradí, a teď zase?! (klidným pomalým trochu zasněným hlasem) Můj Skorotáta mi říkal Ty moje Hadasko, něco jako po vašem Ty moje Myrtičko, Květinko, ale pro přátele jsem raději Esťa. (narovná se, a důstojně dodá) A je snad jasné, že jsem manželka krále.
Bojílek Saulík (vyleze z pod stolu, kde byl schovaný, bázlivě, roztřeseným hlasem) Mluví se tady o nějakém králi? Já tady jako nejsem, ano? Trochu mi to připomíná, když jsem byl za mlada vyvolaný, abych předstoupil, tak jsem se rychle schoval. Hlavně nenápadně. Ale to vy určitě neznáte - nebo jo? Kdo máte někdy chuť, když vás vyvolá učitelka, schovat se pod lavici? (počkat na reakce dětí) Pak rychle zaběhne za stojan s mikrofonem nebo za kazatelnu a volá. Já jsem první pomazaný izraelský král - Saulík. (a zpět zaleze pod stůl)
Vzpurník Jóna (odmítavě se postaví): Ne a ne a ne a ne! Nechci se představovat. Chci pryč odsud. Nebudu se představovat. Nikdo mne k tomu nemůže donutit. Mám významné postavení. A občas i významné slovo. Ovšem pouze pro svůj lid. Běda tomu, kdo by se mi postavil a chtěl po mne, abych šel s nějakým poselstvím k těm barbarům Ninivanům. Jsem prorok Jóna.
Zkoušeč Pája (přemýšlivě, zvedne hlavu od zapisování, postaví se) Když to nejde tudy, tak to musí jít jinudy. Je úplně logické, že někudy to jít musí. Kdyby to nešlo nikudy, tak bychom tady nebyli. Ale když už jsme tady, museli jsme se sem nějak dostat. Jasně, že budeme muset i odsud. Promiňte co bylo zadáno? Ano, kdo jsme? Tedy já jsem švadlen. Šiji stany, nemáte tady nějaký, že bych ho zašil (děti donesou z malé modlitebny ten z MC). Mně říkají Pája.
Detektivka (uspěchaně): Tak teď už zbývám jen já (významně se podívá pod stůl, zdali tam ještě někdo není, pod kalamář na stole...). Ne, opravdu už nikdo jiný.Já jsem Detektivka a pátrám po odpovědích o Bohu. Zdá se, že s Ním máte osobní zkušenosti. O to mi právě jde, víte? Ne o informace z druhé ruky (vyndavá maketu ruky označenou číslo dvě např. rukáv s nafukovací gumovou rukavicí- v úklidové komoře), ale o jasné důkazy - informace z první ruky (vyndá ruku viditelně označenou jako 1.) Zdá se tedy, že máte jasnou zkušenost s Pánem Bohem. Viděli jste ho? Mluvil k vám? Nebo vám jinak ukázal svoji vůli?
 
Ostatní dávají přednost královně.
 
Esťa Přípravářka (důstojně si stoupne) Opět je třeba, abych se do toho vložila? (zasněně) Jako tehdy...,když mi můj skorotáta přikázal, abych šla ke svému manželovi. Já, která už nebyla 30 dní  zavolána před jeho trůn. Možná jsem se mu něčím znelíbila. Teď byl ale v ohrožení můj národ, život mého skorotáty a možná i můj život. A pak mi to došlo - ne, musím to říci po pravdě: Bůh ke mně promluvil přes skorotátu. Bylo to jasné. Možná právě pro tu chvíli jsem dosáhla královské hodnosti.
Pája Zkoušeč (zamyšleně se postaví a drbe se brkem za uchem) Tak přes pana skorootce... hmmm. To já jsem to takhle hmatatelné neměl. (začne vypočítávat na prstech ruky - 1 - 2 - 3)  Nejprve jsem viděl světlo, pak jsem slyšel hlas a pak jsem neviděl nic. Tři dny! Strašné. Pak jsem opět normálně viděl. Nebo, když jsme byli na té cestě po Asii. Vůbec jsme nemohli mluvit o Bohu - Duch svatý nám v tom bránil. K Černému moři nám také Bůh nedovolil jít, možná abychom neskončili na Kavkaze. Pak mi v noci přišlo vidění Makedonce - velmi mne prosil, aby jsme se k němu přeplavili.
Mose Odmlouvač (suveréně, povstane a praští holí do dřevěného stupínku) To já jsem nepochyboval vůbec. Také jsem viděl světlo, jako tady kolega, ale šlo z ohně. Už jste někdy viděli hořet oheň? (počkat na reakci dětí) Jak dlouho by hořela třeba sirka? (pomlka) Než mi popálila prsty a celá shořela, trvalo to 29 vteřin! Jau! Ale toto byl jiný oheň. Civěl jsem na něj, a civěl a civěl. No co byste dělali vy? (ostatní sedí)
 
 
Pája: Pokud by mi oheň bránil, zkusil bych ho obejít.
Esťa:Polila bych všechno vodou, odstranila hořlavý materiál, aby nic nechytlo, připravila bych si lékárničku, kdyby to někoho popálilo...
Jóna: Ne a ne a ne a ne! Nechci se k tomu vyjadřovat. Nikdo mne k tomu nemůže donutit. Ale... určitě bych šel pryč.
Saulík (bázlivě zůstává pod stolem): Nedal bych na sobě znát, že se bojím. Nebo bych se schoval za jiný keř.
Geďák: No, pokud bych tušil, že je to Bůh, chtěl bych ještě nějaké jiné znamení.
 
 
Mose (pokračuje) Já jsem civěl, čekal jsem, kdy keř shoří a ono nic. A pak jsem šel blíž. Oheň promluvil nebo větvičky nebo lístky nevím co, ale řeklo mi to, abych se zul. Asi aby se mi tolik nepotili nohy. No a pak mi to řeklo, že to je Bůh. Bylo to jasné.
Geďák (vojensky do pozoru, salutuje) Myslím, že se mnou se Bůh setkal v podobě člověka, který mne povzbudil a řekl, abych bojoval, že Bůh bude se mnou.
Saulík (vyleze z pod stolu) U mě to bylo také jasné - Bůh to nejprve řekl Samuelovi -důležitému člověku - byl to prorok, říkal nám Boží vůli, asi jako tady kolega Jóna, možná něco jako váš kazatel, nebo ve třídě je důležitou osobou učitelka, na tréninku trenér. Důležitý Samuel to pak řekl mně.
Jóna (odmítavě): To že se mi nechce odpovídat, jsem už říkal, že? (zařve:) NECHCE!  (blahosklonně) Ale teď to překonám a odpovím. Já jsem spíše než hlasitý hlas vedoucího nebo rodičů nebo skororodičů nebo někoho jiného nebo šum plamenů vnímal ten hlas uvnitř. Možná jako takovou myšlenku. Vstaň a jdi varovat obyvatele Ninive.
 
Detektivka (nadšeně) Skvělé (přemýšlí, v dlaních viditelně otáčí obě makety rukou, pak vítězoslavně vztyčí nahoru  ruku označenou jako první) - Mám to z první ruky! Takhle Bůh předává své pokyny! A jak jste reagovali? Musel to být pro vás šok, když jste si uvědomili, že sám Bůh nebes vás něčím pověřuje. Jaká výsada! Jak úžasně povzbuzující!
 
 
3. scéna Odpovědi Jak člověk
Odmlouvač Mosé (sejde z pódia, už ne tak suverénně) Já ehm, tedy, nooo, jak bych to řekl. Tedy něco jsem řekl tomu ohnivému keři - Nejdřív, že nejsem nic, pak že neznám Boží jméno, pak že nemám žádné důkazy, které bych mohl ukázat (hodit před děti hůl) - jo to se tehdy změnila v hada, teď už to asi nefunguje, pak že mám problémy mluvit ... Tak jsem si to těmi výmluvami komplikoval až jsem si naběhl sám - Bůh rozhodl, že nebudu s faraonem mluvit já, ale můj bratr, kterému to před tím řeknu, ach jo, taková ostuda...
Smlouvač Geďák (sejde ve vojenském pochodu) Já jsem neodmlouval! Vůbec! Když se mi poprvé ukázal posel a chtěl abych já něco, tak mne napadlo, že by taky on mohl něco - požádal jsem ho o znamení. A fakticky jsem ho dostal - já jsem udělal jídlo, on koncem hole se dotkl jídla možná jako slon chobotem a pak zmizel. Pak mne ale napadlo žádost o znamení zopakovat. Když mohu já plnit Boží pokyny, proč by nemohl Bůh ty moje? No, tak jsem vzal rouno (vytáhne vatu)a rozprostřel s tím, že rosa má být pouze na rounu. (Nechat děti šáhnout na velký chuchvalec suché vaty, v jehož středu bude ale v igelit. pytlíku houbička nacucaná vodou.) Děti, je to suché? Ano, tak jsem to suché dal na trávu a po nějaké době zkoušel, zdali okolo je sucho a rouno mokré - vytlačil jsem z něj plný hrnek vody! (zmáčknout nad hrnkem, aby z toho viditelně tekla voda) Pak jsem požadavek vyslovil ještě potřetí. Hmmm, vlastně jsem sice neodmlouval, ale za to smlouval...
Zkoušeč Pája (sejde s listem a brkem) Nešlo to na jednom místě, tak jsem se vydal na jiné místo, ale ani tam to nešlo. Možná kdybych tolik nezkoušel naslepo a víc se modlil rovnou za zjevení, nepřišlo by tak pozdě, ušetřili bychom čas.
Vzpurník Jóna (sejde s pádlem) To já se o nic nepokoušel, vůbec jsem s Bohem nediskutoval. On řekl jdi tam, já jsem se otočil a šel na úplně opačnou stranu. (předvést otočku o 180 °) Nalodil jsem se a když se začaly vzmáhat vlny, šel jsem spát. Někdy je nejlepší všechno zaspat. Uáááá. (mocné zívnutí) Zalehl jsem do kajuty a usnul.  Lodníci nějak losem zjistili, že bouře je kvůli mně. Tak jsem si tímto útěkem zavařil, že jsem se málem utopil. Ten puch v té velrybě bych nikomu nepřál.
 
Detektivka: Teď se určitě dozvíme nějaké královské reakce na Boží pokyn!
Přípravářka Esťa (důstojně sejde) Ten zápach ve velrybě mi něco připomněl. Chtěla jsem se dobře připravit na setkání s králem - tak jsem vyzvala skorotátu a ostatní krajany, aby nic nejedli ani nepili - celé tři dny. Taky jsem si naběhla. Jednak jsem byla velmi slabá, špatně mi to myslelo (při první večeři pro krále jsem se vůbec nemohla vyjádřit, musela jsem požádat ještě o druhé setkání) a jednak mi bylo jasné, že nemohu do těsné blízkosti krále právě kvůli zápachu z úst při půstu. Ještěže podle královských předpisů žadatel o audienci musel zůstat na druhé straně nádvoří. To by bylo příšerné.
Bojílek Saulík (vyleze z pod stolu a sejde dolu) Taky jsem si to zpackal. Občas jsem strach sice nedal na sobě znát, ale vlastně to začalo, když jsem z několika úkolů na začátku udělal jen nějaké. Bál jsem se - Pelištejci by mi přece mohli ublížit, pokud bych roztřískal jejich výsostné znamení. Podobně o něco později sice vedoucí řekl, že mám na něho počkat, ale když někteří z vojáků začali odcházet, zahájil jsem úkony vedoucího sám místo něho. Stálo mne to všechno.
 
 
4. scéna Závěr a rozloučení
Detektivka (vyčerpaně): (k publiku) Vážení účastníci našeho výjimečného setkání, zdá se, že těchto šest lidských reakcí na Boží pokyn není úplně vyčerpaných, i když já se velmi vyčerpaně cítím. Možná podobně není jen šest způsobů, kterými Bůh ukazuje člověku svoji vůli. Mám takový divný pocit, že nějaká významná reakce chybí. Možná pro příště nedám ani tak na první ruku jako na tu druhou a opět se ponořím do Bible.
Všichni: Co s námi teď uděláte? Potřebovali bychom se vrátit zpět a pořádně si to doma promyslet, nenapadlo nás kolika různými způsoby se dá reagovat na Boha. Možná naše reakce nebyly úplně ty nejlepší.
Detektivka (nenápadně k publiku): Raději nebudeme aportovací stroj zapínat, ještě bychom se netrefili a královna Ester by se dostala ke králi Davidovi, Jonáš do lodě k Noemovi, Gedeon možná do posádky římského setníka.. ne ne, to raději počkáme na Bertíka. (nahlas k hercům) Víte co, pojďte, v čajovně je připravené občerstvení, tam na profesora počkáme, on vás dostane, kam potřebujete a ve správnou dobu.
                        (k publiku) Děkujeme našemu milému publiku za pozornost, (k hostům) a děkuji i vám milí hosté, i když jste sem byli aportováni proti své vůli, že jste alespoň částečně podělili o vaše zkušenosti - mám na mysli Odmlouvače Mosého, Smlouvače Geďáka, Přípravkářku Esťu, Bojílka Saulíka, Zkoušeče Páju, na posledním místě samozřejmě Vzpurníka Jónu. Osobou, které patří zvláštní poděkování a bez jejíhož aportovače bychom dnešní diskusi nemohli uskutečnit, je Vynálezec Bertík. (pro sebe, ale slyšitelně:) Poděkování mu vyřídím, až se někde někdy objeví. Ze studia se s vámi loučí: Detektivka Zvědavová.
Všichni jednohlasně: Nashledanou.
Úklona všech. Odchod se všemi proprietami.
 
 
Autor: 
Pavel Wittner
Rok vzniku: 
2014