Světlo - Noemova obět... Podobentství o milosrdném Samařanu

Verze pro tiskPDF verze
Otištěno z časopisu Bratrstvo 2/2009
Gen 8,20-22
Co vidíte na obrázku?
Muž leží na zemi. Beránci. Někdo kouká
z okraje obrázku.
Barvy jen černá a bílá. Světlo a tma. Co
kdybychom začali tím? Kde je nejvíc
světla , kde je nejvíc tmy ? Dole,
na zemi, ten muž je černý taky… světlo
je zase v takovém kruhu kolem beránků.
Pak je na mužově tváři, na jeho rukách,
v místech, kde má srdce.
Co tam dělá ten muž? Co vám
připom íná jeho postoj ?
Klečí, kroutí se. Co vyjadřuje tím, jak
leží? Na zemi ležící je bezbranný, malý.
Jak na vás působí, co ve vás
vyvol ává?
Soucit a lítost – takhle bych nechtěl dopadnout, takový „chudák“?
Závist – takhle bych se chtěl jednou schoulit, jako malé dítě, nemuset pořád „stát na
svých nohách“?
Něhu – „je jako moje dítě“…?
Co tam dělá? Pojďte si vymyslet, co všechno by to mohlo znamenat. Nespěchejte na
to. Nevymýšlejte moc. Spíš si zkuste sami sebe tak představit.
Je mu smutno? Bojí se? Spí? Schovává se? Modlí se?
Když vymyslíme opačný postoj, tak přijdeme na to, co tam asi dělá. Pěkně zpříma stát.
Jako že se nedám. Ruce v bok nebo pěst. Nebo jiné gesto. Bojovný bojový postoj.
A co dělá?
Modlí se. Jsou tam ti beránci. Obětuje.
Ti beránci … také vypadají, jako když spí? Jeden má otevřené oči.
Je moc blízko slunci, je moc blízko Bohu. Skoro se ho dotýká.
Je to Noe. Obraz se jmenuje „Noemova vděčnost“.
Noe dělá jako první po potopě to, že přinese oběť. Dává něco ze sebe. Dává sebe.
Děkuje. Svěřuje sebe.
A znamená to: já ve srovnání s tebou, Bože… Bez tebe… Že tu jsem…to Ty… Neříká
Já, říká Ty.
Světlo – Noemova oběť Pavel Jun
Instantní programy
Kdybyste měli čas a chtělo se vám do toho, vezměte si tužku a napište „Modlitbu
pro Noa“. Co říká, myslí, cítí.
A ještě k postavě na okraji: Je to Noemova žena ? Ví, co se děje ? Jako by si
cht ěla zakr ýt oči. Ví, že nem ůže dál. Asi usto upí? Pod ívá se ?
A dovedete naj ít na obraze se be? Rad ši byste se pod ívali zokraje ,
z d álky , jako ta – asi Noemova žena ? Stát, ale se zakryto u tv áří. Nebo
„byste do toho šli “ jako Noe ?
A dojem z o braz u? Je to tedy sm utn é, ne bo ne (být člov ěkem )? Těžko
říci , kdy ž se na to tak díváte …?
Jun, Pavel
 
  
Pomůcky: vytištěný biblický text na formát A3, neúplný text na menším papíru (A5), vytištěná jména novin, papír, svazek novin, pastelky, lepidlo, nůžky, předem připravené ilustrace k příběhu (asi 20-40, lze najít např. na Google přes vyhledávání obrázků, když do hledaného textu zadáme biblický text v mezinárodní zkratce "Luk 10, 25" či jméno hrdiny anglicky a německy: Samaritan, Samariter).

I. Společná část:
1. Doplňování textu: Účastníci rozdělení do dvojic dostanou vytištěný text podobenství, v němž je přibližně polovina každé věty nahrazena tečkami. Jejich úkolem je text obsahově doplnit. Poté se přečtou výsledky.
2. Společná četba: Společně text dvakrát přečtěte - nejprve postupně po jednom verši a poté dramaticky - rozděleně na role (vypravěč, zákoník, Ježíš, Samaritán).
3. Práce s velkým textem: Text se umístí na stěnu, každý si vezme pastelku a po chvíli přemýšlení nahlas přečte a podtrhne rovně nejprve větu či sousloví, které se mu v podobenství nejvíce líbí a poté vlnkovaně část, která se mu líbí nejméně a nejraději by ji z příběhu vynechal.
4. Otázky, které si nad textem kladu: Každý se zamyslí a řekne jednu otázku, která ho k textu napadá. Vedoucí otázky nahlas zopakuje a zapíše si je (k odpovědím dojde později).

II. Rozdělení na skupinky 2-4 účastníků:
5. Titulky novin: Vedoucí rozdá papír, na němž jsou vytištěna jména různých novin a publikací - např. Respekt, Lidové noviny, MF Dnes, Večerní Jeruzalém, Blesk, Haló noviny, Osvobození (samizdat samaritánských partyzánů), Policejní věstník, Zdravotnické listy, Bílý kruh bezpečí (zpravodaj organizace, zabývající se pomocí obětem trestných činů), Pohostinství. Cílem je vytvořit titulky novin k příběhu Lk 10,30-35. Titulky mají v několika slovech vyjádřit podstatu příběhu. Každé noviny mají ale jiný okruh čtenářů a proto hodnotí příběh z jiného úhlu.
6. Umělecká - koláž textů a obrazů: Účastníci si po dvojicích vyberou jeden moment příběhu, který chtějí ztvárnit. K němu vytvářejí koláž z fotografií z novin a(nebo) z titulků či jejich částí, korespondujících s vybraným textem.
7. Sochařská: Každý ze skupinky se stane sochařem, vytvářejícím sousoší, a ti ostatní materiálem. Vybere si jeden okamžik příběhu, stanoví, kdo představuje kterou postavu příběhu, v jaké má být pozici a jak se má tvářit. Ostatní se nastaví přesně podle sochařova pokynu a vytvoří sousoší, v němž se chvíli potichu vciťují do příběhu. Poté se přesune role sochaře na dalšího účastníka.
8. Umělecká kritika: Účastníci vytvoří z vytištěných ilustrací k příběhu výstavu, přičemž uspořádají ilustrace od nejméně zdařilých k těm nejzdařilejším.

III. Společná část:
9. Prezentace: Každá skupina předvede ostatním výsledky své práce. Přečtou se titulky novin, proběhne výstava koláží, soch a vernisáž výstavy ilustrací.
10. Odpovědi na otázky: Znovu se přečtou otázky, shromážděné v bodu I.4 a účastníci se pokusí na ně odpovědět. Na některé otázky se třeba odpověď nenajde - nevadí.
11. Zhodnocení: Vedoucí zopakuje jednotlivé kroky 1 - 10, jimiž postupně skupina prošla a poté nechá účastníky vyjádřit, co na ně jak zapůsobilo. Nakonec se již bez komentáře přečte ještě jednou text.
    
Vymětal Mikuláš

Biblický odkaz: 
Lukáš 10,33
Biblický odkaz: 
Genesis 8,20–22
Přiložený soubor: 
Rok vzniku: 
2009