Ester

Otištěno z časopisu Bratrstvo 9/2008

  

Est 1

Když chceme nějak slušně vyjádřit, že se nám něčí jednání nelíbí, říkáme, že to je takový "zvláštní člověk". Kdybyste otevřeli nějaké výklady k této knize, najdete tam obdobnou myšlenku. Ester je "zvláštní kniha". Své pochybnosti nad tím, jestli to vůbec je kniha, která patří do Bible, měli již někteří židovští vykladači a v souhlase s nimi i vykladači křesťanští – Athanasios, Řehoř, Luther. V Novém Zákoně nenajdeme ani jeden jediný citát či narážku na děje popisované v této knize. A je to jediná kniha v Bibli, kde se ani jednou neobjeví slovo Bůh.

Přes všechny pochybnosti se ale právě Ester stala jednou z nejoblíbenějších knih v židovstvu po celém světě a pro zajímavost - je to jediná biblická kniha, kterou židé ilustrují.

Je to kniha o slavném vítězství Božího lidu nad těmi, kteří připravovali pogrom. Po celý starověk, středověk i novověk si právě židé tuto knihu připomínali a dodnes si ji čtou o nejbouřlivějších oslavách v roce – o jarních svátcích Púrím. Pro Boží lid Staré smlouvy, pro Izrael podle těla, je to kniha naděje do tisícileté zkušenosti s pogromy a drancováním. Pro křesťany je to ale těžká kniha. Možná právě proto, že my, jako křesťané, jsme byli častěji těmi, kdo drancovali, než těmi, kdo byli pronásledováni a utlačováni, tak se s některými částmi této knihy budeme vypořádávat tak těžce.

První verše dávají celé knize historický rámec. Král Achašveróš je známější v pořečtěné podobě svého jména, tedy jako Xerxes I. a byl to mocný a slavný panovník perské veleříše v pátém století před Kristem (485-465). Z historie jeho rodiny se sluší připomenou bitvu, kterou jeho otec prohrál u Marathonu (jistě si vzpomenete na prvního "maratónského" běžce, který tehdy do Athén přiběhl se zprávou o vítězství nad Peršany a padl mrtev k zemi). V těchto řecko-perských válkách pak se střídavými úspěchy pokračoval i jeho syn Xerxes či hebrejsky Acharšveršóš. Do učebnic se dostala jeho vyhraná bitva u Thermopyl, kdy (jeho 300 000 armáda až zradou porazila 300 spartských vojáků) i prohraná námořní bitva u Salaminy, (600 perských lodí nedokázalo zničit 200 řeckých). Po této bitvě Xerxés uprchl domů a bitva u Platají, prohraná jeho švagrem Mardoniosem, pak ukončila perské pokusy dobít Řecko.

Autor knihy zjevně velice dobře znal perské zvyklosti a prostředí, o kterém píše. Až pohádková nádhera královských oslav trvajících dlouhé měsíce je popsána nejen v knize Ester, ale i v řeckých pramenech. Týdenní hodokvas, při kterém si každý z obyvatel královského jarního sídla v Šúšanu může brát, co se mu zalíbí, pak slavnost zakončoval více než okázale.

O historii tu ale nejde. To by bylo hlavní hrdince tak 120 let. Tady jde o útěšný spis do dob jakéhokoliv pronásledování Božího lidu. Achašveróš, Mordokaj, Ester – to jsou typy postav. To jsou modely určitého chování, podobně jako v Ježíšových podobenstvích. A jedno takové velké podobenství o Ester si tedy budeme postupně vykládat.