Děti mohou dokreslovat obrázek podle zadání buď na začátku – jako motivační uvedení, nebo po vyprávění – při domýšlení jeho poselství pro jejich situaci. V prvním případě začněte rozhovorem o tom, co dětem připadá marné, ztracené a beznadějné a nechte je to do obrázku dokreslit. Obrázky si navzájem ukažte a nechte děti, aby je okomentovaly. Příběh jim pak vyprávějte jako slovo do této situace, které potvrzuje smysl naděje a z ní pramenící aktivity. V druhém případě se po vyprávění příběhu dětí ptejte, zda měly někdy už také pocit, že je něčemu konec, že už nemá cenu o něco se pokoušet a vyzvěte je, aby to do obrázku nakreslily. Až skončí, zeptejte se, proč tuto svoji zkušenost kreslily právě do Jairova domu. Můžete také mluvit o tom, jak si myslí, že mohou pozvat Ježíše k této zkušenosti, jako Jairus na obrázku.
Pokud byste chtěli obrázek využít pro společnou aktivitu, ke které je možné přizvat i dospělé účastníky bohoslužeb, mohou děti obrázek zvětšit ( překreslit ) na veliký balicí papír a děti i dospělí mohou do Jairova domu vepsat ( buď přímo nebo napsat na lístečky a ty do něho nalepit či našpendlit ) to, co jim leží na srdci a nevědí si s tím rady. Takto vytvořený obraz může být podnětem k přímluvným modlitbám.