Aj, jak jest milé to a utěšené
a Duchem svatým slavně vyvýšené,
když jednosvorně bratří spolu bydlí
a v pokorných jich srdcích pokoj sídlí.
Jsou jedno láskou, nadějí a vírou,
okouší pravých slastí hojnou mírou.
Tu Pán jim dává hojné požehnání,
sesílá z nebe každé dobré dání.
Tu u prostředku všech svých milých stánků,
Ježíši, trůníš, čistý ty Beránku!
Tu procházíš se mile mezi nimi,
dobrými věcmi daruješ je svými,
od Otce pomazáním z vysokosti,
milostnou Ducha svého účastností,
jenž přelibou vše vůní naplňuje,
i k Otcovu až trůnu vystupuje.
Tu chléb i rosu svého smilování
svým k společnému dáváš požívání.
Tak stádce tvé ve věčném spásy zdroji
svůj hlad i žízeň spasitelně kojí.
Slavné ho potom čeká zmrtvýchvstání,
v příbytcích věčných s tebou obcování.
Ó Kriste, jenžs náš vévoda a vládce,
měj v péči nás zde, maličké své stádce.
Dej nám zde v spolku lidu svého býti,
pak věčně v nebi tebe velebiti.
EZ403

