Aj, jak jest milé to a utěšené
a Duchem svatým slavně vyvýšené,

když jednosvorně bratří spolu bydlí
a v pokorných jich srdcích pokoj sídlí.

Jsou jedno láskou, nadějí a vírou,
okouší pravých slastí hojnou mírou.

Tu Pán jim dává hojné požehnání,
sesílá z nebe každé dobré dání.

Tu u prostředku všech svých milých stánků,
Ježíši, trůníš, čistý ty Beránku!

Tu procházíš se mile mezi nimi,
dobrými věcmi daruješ je svými,

od Otce pomazáním z vysokosti,
milostnou Ducha svého účastností,

jenž přelibou vše vůní naplňuje,
i k Otcovu až trůnu vystupuje.

Tu chléb i rosu svého smilování
svým k společnému dáváš požívání.

Tak stádce tvé ve věčném spásy zdroji
svůj hlad i žízeň spasitelně kojí.

Slavné ho potom čeká zmrtvýchvstání,
v příbytcích věčných s tebou obcování.

Ó Kriste, jenžs náš vévoda a vládce,
měj v péči nás zde, maličké své stádce.

Dej nám zde v spolku lidu svého býti,
pak věčně v nebi tebe velebiti.