Exodus 25–30.35–40

Pět kapitol pojednává o zhotovení Stanu setkávání, vybavení tohoto stanu, kněžských rouchách atd. Při výkladu můžeme zůstat na pouhém popisu a užití názorných pomůcek.

Exodus 33–34

Postřehy pro učitelku

Trest pro Izraelce

Na začátku (33, 1) Bůh ohlašuje, že Izraelci dojdou do země, kterou ji slíbil, ale Bůh tam s nimi nepůjde. Na tom se ukazují dvě věci: Za prvé: Bůh nikdy neruší své slovo a své sliby. V 2 Tim 2,13 čteme: „Jsme-li nevěrní, on zůstává věrný, neboť nemůže zapřít sám sebe.“

Exodus 20, 12–17

Kázání na tyto příkazy

http://louny.evangnet.cz/kazani/v.html http://louny.evangnet.cz/kazani/vi.html http://louny.evangnet.cz/kazani/vii.html http://louny.evangnet.cz/kazani/viii.html http://louny.evangnet.cz/kazani/ix.html http://louny.evangnet.cz/kazani/x.html

Exodus 20, 1–11

Postřehy pro učitelku

Exodus 19-20, 18-26

Příběh je možná pro děti srozumitelnější jak je napsán, než kdyby se vykládal. (Je tam třeba zakázané území, kam nikdo nesmí, jako v pohádkách. Z hory se kouří, ukazují se blesky atd., to možná osloví děti dosatetčně.) Přesto se pokusíme o výklad, který zřejmě ale bude pro dětské pochopení trochu náročný:

Exodus 17

Postřehy pro učitelku

• Reptání kvůli nedostatku vody se tak trochu opakuje – v předminulé kapitole to byly hořké vody v Maře. Proto bude možná lepší se soustředit spíše na druhou část kapitoly, boj s Amálekem. Zde vidíme, jak nepoučitelní jsou lidé. Před chvílí dostali Izraelci manu a křepelky z nebe, přesto Bohu nevěří a zase reptají.

Exodus 15,22–27;16

Postřehy pro učitelku

• oba příběhy, příběh žízně a hladu, jsou více příběhy o lidské malověrnosti a sklonu propadat panice a zoufalství než o skutečném nedostatku na poušti

Exodus 13,17–15,21

Postřehy pro učitelku

Exodus 5–10

Postřehy pro učitelku

Exodus 1-2,10