Pod ochranou Nejvyššího
rozvesel se, duše má;
strážné oko tvůrce tvého
𝄆 nespí ani nedřímá. 𝄇

Pod ochranou Nejvyššího
k spáse vede tvoje pouť,
v bouřích žití vezdejšího 𝄆 nedá on ti utonout. 𝄇

Jestli Bůh je skrýše tvoje,
tvoje zbraň a záštita,
vítězstvím vždy skončíš boje, 𝄆 triumf tebe uvítá. 𝄇

Rozvesel se, duše v těle,
vroucí oběť obětuj,
nikdo z ruky Stvořitele 𝄆 nevyrve ti podíl tvůj. 𝄇

Všichni, kdo skládají
v Pánu své doufání,
pevni zůstávají
stále bez přestání,
jako Sión stálý jest vždycky,
𝄆 věky po všecky. 𝄇

Jako Jeruzalém
ze všech stran horami,
tak Pán lid svůj věrný
ohradí hradbami
a jim udělí své pomoci 𝄆 ve dne i v noci, 𝄇

neboť nezanechá
Pán svých milovníků,
by dlouho trpěli
zlost nešlechetníků,
ale jejich žal a zemdlení 𝄆 v sílu promění. 𝄇

Těm, kdož jsou pravého
srdce, Pán spomáhá,
kdož jsou nepravého,
těch vždy zamítává,

Svěř celý život Pánu,
jenž zná tvé těžkosti,
on zhojí každou ránu,
on mírní bolesti.
Bůh, který vesmír řídí
a dbá i na svit hvězd,
má v péči také lidi,
je vůdcem v spleti cest.

Slož všechno, co tě tíží
a co tě skličuje,
Bůh, k němuž srdce vzhlíží,
se jistě smiluje.
Jen vyčkej onu chvíli,
kdy rozední se zas,
pak poznáš pramen síly
a naplní tě jas.

On dopouští i chvíle,
kdy trpíš, zcela sám,
kdy ztrácíš všechny milé,
jsi vydán pochybám:
Bůh mlčí vytrvale.

Dobře staví, kdo zná a ví,
jak má v Boha doufati,
a kdo věrně, neochvějně
s Pánem hledí bývati.
Protož v tobě v každé době
naději svou zakládám,
základ stálý, dokonalý
živ i mrtev v tobě mám.

Byť proti mně i předivně
hřích a svět se rozmáhal,
však tys, Pane, všecky za mne
nepřátele přemáhal.
Mám­‑li tebe vůkol sebe,
Ducha tvého, milost tvou,
nebojím se, neděsím se,
že mne někdy přemohou.

Vždy se těším a bezpečím,
že mi ráčíš dáti rád,
abych s tebou věrou pravou

Svou oslav Pána písní,
jak nejlíp dovedeš,
a co tě v srdci tísní,
sám vyznej ještě dnes.
A oslav Pána písní,
ač zem ti domovem,
svou píseň k němu povznes,
dokud tvůj trvá den.

Ó blaze, jestli poznáš,
jak Boha otců ctít,
když v něho víru chováš
a máš jej za svůj štít.
Tys zvolil nejlepšího
z těch, které můžeš znát,
nad všechny vzácnějšího,
snaž se ho nezklamat.

U něho najdeš sílu,
bez konce jeho moc.
Vzdej poctu jeho dílu,
v něm najdeš svou pomoc.

V své rozličné úzkosti
jinam zření nemám
než k Bohu na výsosti,
tam oči pozvedám.
Odkud nám plyne pomoc,
každé dobré dání?
Bůh ve všem má plnou moc,
vím, že mne ochrání.

Od pádu svou pravicí
mne mocně zdržuje,
jí stvořil všecky věci,
všecky opatruje.
Nedopustí nohám mým
z své cesty zblouditi,
vždyť mne draze tělem svým
ráčil vykoupiti.

Já naň spolehnu cele,
vždyť nespí, nedříme:
svou cestou půjdu směle,
kroky čině přímé.
On pak, jsa po pravici
k ochránění mému,
brání mne dnem i nocí