Rozhodnutí pro Hospodina

Verze pro tiskPDF verze

Program z příručky Na lovu perly

 

 

Pomůcky: Kartičky se jmény (ke stažení na http://www.semcr.cz/na-lovu-perly/prilohy.html)

 

1. Otázky pro úvodní diskuzi:

Má člověk svobodnou vůli? Je to tak, že v něčem ano a v něčem ne? V čem máme svobodnou vůli a v čem ne? Podle čeho se rozhodujeme? Co nás nejvíc v našem rozhodování ovlivňuje? Co nám při rozhodování pomáhá? Co potřebujeme k tomu, abychom se rozhodli správně? (Např. jakou roli hraje dostatek informací o důsledcích rozhodnutí, motivace k rozhodnutí, dobrý příklad, ...?) Kdy je pro nás rozhodování těžké? Kdy se jedná o pomoc při rozhodování a kdy už jde o manipulaci?

V čem platí analogie mezi rozhodnutím se pro jednoho životního partnera a rozhodnutím se pro Hospodina? Vnímáte, že důsledky a závazky, které se pojí s rozhodnutími jsou něčím, co omezuje osobní svobodu?

 

2. Společné čtení biblického textu Joz 24,15-24.

 

3. Otázky k rozhovoru nad biblickým textem:

  • Rozhoduje se člověk pro Hospodina nebo Hospodin pro člověka? (v. 15 „... vyvolte si dnes, komu chcete sloužit“ by napovídal tomu, že se člověk rozhoduje pro Hospodina x Dt 7,6.7 aj., kde se píše o tom, že to byl sám Hospodin, kdo si vyvolil svůj lid).

  • Jozue říká lidu, že pokud se jim Hospodin nelíbí, můžou si vybrat ze široké nabídky jiných bohů. Jsou tu bohové „staří“, kterým sloužili jejich předkové, i bohové „noví“ (božstva Emorejců), kterým slouží místní obyvatelé. Myslí tuto nabídku Jozue vážně nebo ironicky? Lid ve své odpovědi (v. 18) zmiňuje jmenovitě právě Emorejce, které od nich Hospodin zapudil. Přece nebudou sloužit bohům zapuzeného národa!

  • Jakou roli v rozhodování Izraelců hrál Jozueho osobní příklad („Já a můj dům budeme sloužit Hospodinu“ - v. 15)? Srov. odpověď lidu, který říká „také my“ (v. 18).

  • Lid celkem třikrát odpovídá Jozuovi stejnými slovy, která před tím použil Jozue: „Budeme sloužit Hospodinu.“ (v. 18.21.24). Jaký je vztah mezi službou Hospodinu a poslušností? (v. 24: „Budeme sloužit Hospodinu... a jeho budeme poslouchat.“ - doslova: „... a jeho hlasu budeme naslouchat.“) Dá se říct, že pro duchovní život je důležitější sluch než zrak?

  • Proč Jozue řekl lidu: „Nebudete moci sloužit Hospodinu...“ (v. 19)? Znamená to, že sloužit Hospodinu je příliš těžké? Že na to lid nestačí? Pomohl Jozue těmito slovy Izraelcům, uvědomit si důsledky jejich rozhodnutí? Znamenají tato Jozueho slova, že si mají své rozhodnutí ještě rozmyslet? Naznačuje tím Jozue, že mají o službě Hospodinu zkreslené představy? Např. že si dostatečně neuvědomují, že Hospodin je Bůh svatý, žárlivý (srov. Ex 20,6) a neodpouští hříchy?

  • Proč, podle Jozuových slov, Hospodin svému lidu „nepromine jejich nevěrnosti a hříchy“ (v. 19)? Jak rozumět tomu, že se jedná o opačné svědectví, než je uvedeno např. v Ex 34,7, kde je o Hospodinu řečeno, že: „odpouští vinu, přestoupení a hřích“ (srov. též Nu 14,18; Ž 32,1.5; Mi 7,18)? Mají tato Jozuova slova upozornit na závažnost rozhodnutí a také na důsledky, které z něj plynou? Jsou tedy namířena proti lehkovážnosti lidu?

  • Ve v. 20 Jozue doslova říká, že pokud lid opustí Hospodina, on se obrátí a učiní jim zlo, přestože jim před tím činil dobro. Slovo „obrátit se“ zde nevyjadřuje jednání lidu (jak to překládá ekumenická bible), ale Hospodina (srov. kralický překlad: „Jestliže byste opustíce Hospodina, sloužili bohům cizozemců, obrátí se a zle učiní vám.“) Můžeme o Hospodinu vyznávat, že se ve svém jednání nemění, že je stále stejný?

  • Klíčové slovo „vyvolit“ (vyvolte si dnes - v. 15) se opakuje ve v. 22 (ekumenický překlad je uvádí jako „rozhodnutí“). Rozhodnout se pro něco/někoho, vybrat si, vyvolit si - je to podle vás něco, k čemu narůstá v poslední době nechuť, protože lidé se nechtějí vázat svými rozhodnutími?

  • Být svědkem“ je právní výraz. Člověk, když nedodrží to, k čemu se zavázal svým rozhodnutím, svědčí svými činy a postoji sám proti sobě. Neznamená to potom, že je lepší se pro Hospodina nerozhodovat (nic si s Hospodinem nezačínat, nic s ním nemít)? Proč lid trvá na svém rozhodnutí pro Hospodina i za cenu toho, že budou svědky sami proti sobě?

  • Rozhovor mezi Jozuem a lidem se odehrává v Šekemu (Joz 24,1). Na tomto místě nastalo „odstranění cizích božstev“ v době praotce Jákoba (Gn 35,4). Pomáhá při důležitém rozhodnutí také správná volba místa? Např. obnova manželského slibu na místě, kde se lidé vzali.

  • Co to znamená „přiklonit se srdcem k Hospodinu“ (v. 23)?

  • Slova o „naklonění srdce“ jsou pozoruhodná tím, že na několika místech v bibli je to sám Hospodin, kdo určuje sklony lidského srdce: Královo srdce je v Hospodinových rukou jako vodní toky; nakloní je, kam se mu zlíbí.“ (Př 21,1); „Ke svým svědectvím (Hospodine) nakloň mé srdce, nikoli k zištnosti.“ (Ž 119,36); „Nechť (Hospodin) nakloní naše srdce k sobě, abychom chodili po všech jeho cestách a dodržovali jeho přikázání, nařízení a práva, která přikázal našim otcům.“ (1Kr 8,58).

Z jiných biblických textů naopak vysvítá, že sklony svého srdce určuje člověk: „Hospodin se na Šalomouna rozhněval, že se srdcem odklonil od Hospodina, Boha Izraele, jenž se mu dvakrát ukázal.“ (1Kr 11,9). Tímto dvojím pohledem na to, kdo určuje sklony lidského srdce, se dostáváme k úvodní otázce po svobodné lidské vůli.

 

4. Citát: Liška říká malému princi: „Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal.“ (Antoine de Saint-Exupéry: Malý princ). Souhlasíš s tímto citátem?

 

5. Aktivita:

Připravit kartičky s biblickými jmény (návrh kartiček viz příloha). Úkolem je najít dvojice, které patří k sobě. Logika spárování jmen je několikerá (manželé, sourozenci, přátelé, rodič a dítě, dvojí jméno stejné osoby, dva představitelé stejného úřadu...).

Seznam jmen vytvořit tak, aby mezi nimi byl i „Hospodin“ a „Izrael“ a nebylo žádné jiné jméno, ke kterému by šlo tato dvě přiřadit. Tedy nedat např. dvojici „Jákob - Izrael“ nebo „Bůh - Hospodin“. Po té, co budou všechny dvojice přiřazeny k sobě, měla by zůstat právě tato dvě jména: „Izrael“ a „Hospodin“. Co s tím? Může to být dvojice jmen, které patří k sobě?

 

6. Písničky ze Svítá:

Jen ty, Pane můj (125); De profundis (327); Šemá Jisrael (322); Spoj nás v jedno, Pane (304)

 

Použitá literatura:

Bible. Český ekumenický překlad. Ekumenická rada církví v ČSSR 1989.

Biblí svatá. Podle posledního vydání kralického z roku 1613.

Raphael Breuer: Das Buch Josua. Frankfurt am Main, Verlag Sänger & Friedberg 1915, s. 176-179.

 

Biblický odkaz: 
Jozue 24,15–24
Přiložený soubor: 
Autor: 
Lukáš Klíma
Rok vzniku: 
2019