17 David a Saul

DAVID A SAUL

Král Saul nevládl v izraelském království tak, jak si to Pán Bůh přál. Proto Hospodin od Saula odstoupil a místo něj si vyvolil Davida, vítěze nad Goliášem. Saul se proto na Davida velmi hněval. Žárlil na Davida, o kterém věděl, že ho má Pán Bůh rád. David před Saulovou zlobou musel utéci do hor. Spolu s Davidem odešlo do hor také nemnoho lidí, kteří měli Davida rádi Saul se dozvěděl, kde David se svými lidmi táboří, a vydal se Davida pronásledovat. Slídil za Davidem celý den, ale David byl před ním dobře ukryt. Saul dorazil se svými lidmi do údolí. Jeho muži rozložili stany a uložili se ke spánku. Nevěděli, že nahoře nad údolím je ukryt David.

• noci, když celý Saulův tábor spal, David se svým přítelem sestoupili do ležení krále Saula Saul

1. všichni, kteří s ním byli, spali. David se tiše přiblížil až k místu, kde odpočíval král Saul. Oči krále Saula byly zavřeny spánkem. U hlavy měl zapíchnuté kopí, vedle něho ležela nádoba na vodu.

'Davide, zde je kopí, zabij Saula. Bůh nám Saula vydal do našich rukou. Bude konec tvého pronásledování,' tak nabádal přítel Davida. David jej však zarazil:

'Nevztáhnu ruku na krále, kterého ustanovil Hospodin. Jestliže jej bude chtít Pán Bůh potrestat, tak to provede. Vezmi kopí a džbán na vodu a pojď odsud.'

David ještě odřízl kousek pláště, kterým byl Saul přikryt.

Když se David dostatečně vzdálil od ležení krále Saula, mocným hlasem vzkřikl:

'Kde jste, všichni strážci Saula? Jak špatně hlídáte svého krále! Zde je jeho kopí a džbán na vodu a kus jeho pláště. Byl jsem u jeho hlavy, a přece jsem Saula nezabil!"

Saul poznal Davidův hlas. Velice se zastyděl.

"Jak ošklivě jsem o Davidovi smýšlel."

Obrátil se a odvedl své vojsko. Již o Davidův život neusiloval.

Verš: Př 24.29K Neříkej: "Jak mi učinil, tak mu učiním, odplatím muži tomu podle skutků

jeho."

Nová slova: Hospodin zavrhl

Rozhovor: co by děti udělaly, kdyby byly Davidem, a proč?

• proč David nechtěl Saula zabít? Jenom proto, aby neodplácel?

• více odpouštíme, nebo oplácíme?

• je nám více opláceno, nebo odpuštěno?

(1S 26,1-25)