14 Gedeon

GEDEON

Jozue zemřel, zemřen i všichni, kteří viděli znamení, která učinil Bůh při jejich cestě z Egypta. Lidem se v zemi zaslíbené vedlo dobře a přitom zapomněli na Pána Boha.

Na Izraelce vtrhlo vojsko madiánského krále. Vojsko trápilo obyvatele. Kradlo Izraelcům úrodu a dobytek. Nastal hlad a veliká bída. Nebylo z čeho péci chleba. Nebylo co dát hladovým dětem. Teprve tetf se lidé rozpomněli na Pána Boha: 'Bůh nás opustil!'

Hospodin však viděl, jak rychle lidé zapomněli na jeho skutky, věděl, jak rychle se přizpůsobili okolním národům a klaněli se modlám. Věděl i o velikém utrpení, které lidé musí snášet.

Opět vtrhli Madiánci do země. Usadili se v údolí. Lidé se děsili, schovávali úrodu. Gedeon, kterého si Hospodin vybral, aby bojoval s Madiánci, svolal všechny muže.

"Nenechte zničit zemi zaslíbenou, pojďme bojovat s Madiánci. Pán Bůh dá, abychom zvítězili.' Mužů přišlo velmi mnoho. Hospodin rozkázal:

'Gedeone, pošli domů všechny, kteří se bojí bojovat. Kdyby vás bylo mnoho, potom byste oslavovali, že vaše síla vás zachránila.'

Víc jak polovina mužů odešla domů, ale Pán Bůh ještě stále nebyl spokojen:

"Zaveď muže k řece, a kterého označím, ten s tebou půjde."

Pak sestoupili k vodě. Jedni hledali místo, kde by pohodlně klekli a pili, zatímco druzí pohotově lehli a pili a nezdržovali se pokleknutím.

"Vyber sl ty, kteří jsou pohotoví, ty, kteří pili vodu hned."

Těch pohotových bylo jenom tři sta, hrstka z těch, kteří chtěli bojovat. Muži s Gedeonem se ukryli nad táborem Madiánců. Gedeon každému bojovníku dal do rukou polnici, válečnou trubku a prázdný džbán. Do džbánu vložil hořící pochodeň. Rozdělil muže na tři skupiny a ty rozmístil po kopcích nad táborem spících Madiánců.

"Až dám znamení, rozbijte džbán a trubte na polnice," rozkázal Gedeon.

Když byla největší tma a Madiánci spali, Gedeon mocně zatroubil. Všichni Izraelci rozbili džbány a spustili křik: "Za Hospodina a za Gedeona!"

Rozespalí Madiánci vybíhali zmateně ze stanů, nevěděli, co se vlastně děje. Byli obklíčeni ohněm hořících pochodní a ve zmatku se pobíjeli navzájem. Prchali, aby zachránili své životy. Tak Izraelci zvítězili nad nepřáteli. Pán Bůh stál při nich.

Verš: I. Ž 44,27 Na pomoc nám povstaň, vykup nás pro svoje milosrdenství.

II. 1S 17,47b Hospodin nezachraňuje mečem a kopím. Vždyť boj je Hospodinův.

Nová slova: modla

Rozhovor: je důležité být pohotový, když je třeba Bohu sloužit?

• jsme pohotoví, nebo spíš váhaví?

• když nám bude dobře, nezapomeneme na Pána Boha?

(Sd 7,1-22)