VYJITÍ Z EGYPTA
Pán Bůh pomáhal Mojžíšovi a Áronovi v jednání s faraónem. Farao však měl tvrdé srdce a nechtěl nic slyšet o Boží moci. Nic nedbal rady svých kněží. Nechtěl propustit izraelský lid z otroctví.
Hospodin učinil mnoho znamení a divů, ale farao byl stále zatvrzelejší. Na Izraelce stále více doléhala faraonova zloba a museli ještě více pracovat.
Jednoho dne řekl Bůh Mojžíšovi:
"V určitý den každá rodina z Izraele vybere ze svého stáda beránka. Tři dny bude s beránkem žít, čtvrtého dne beránka zabije. Všichni z rodiny se sejdou. Nikdo nebude mimo svůj dům. Kvečeru beránka upečete s hořkými bylinami a upečete nekvašené chleby. Pojíte takto připraveného beránka a jeho krví potřete veřeje svých dveří. Co z beránka zbyde, spálíte na ohni. Připravíte se na cestu - oblečete plášť, obujete boty a vezmete hůl. V ten den vyjdete z Egypta. Já projdu Egyptem a v každé rodině zemře ten, kdo se narodil jako první. Do vašich dveří, na kterých bude znamení beránkovy krve, ale nevkročím.'
Izraelci vykonali vše, jak bylo nařízeno. V noci nastal pláč a nářek i zděšení. Po celém Egyptě zemřeli všichni prvorození - od syna faraonova až po prvorozeného v rodině nejchudšího. Také vše, co bylo v chlévech a stájích prvorozené, umřelo. V rodinách Izraelců se však nic takového nestalo. Za Izrael zemřel beránek.
Egypťany zachvátil veliký strach. Co s nimi bude? Co učiní Bůh Izraele s nimi? Nosili Izraelcům dary, zlato, stříbro, šperky, vše, co měli, a prosili:
"Odejděte, odejděte, než všichni zahyneme!'
Tak Izrael vyšel z Egypta. Mojžíš nařídil, aby se na věky slavila tato noc. Na památku této noci izraelské rodiny jedly beránka a nekvašené chleby, aby připomínaly, jak veliké věci učinil Hospodin, když je vyvedl z Egypta.
Verš: Ex 20,2 K Já jsem Hospodin, Bůh tvůj, který jsem tě vyvedl ze země egyptské,
z domu služby.
Nová slova: beránek, velikonoce
Rozhovor: Pán Bůh vysvobozuje z otroctví, dává svobodu
-
je nutné vyjít z noci do dne, víra je cesta, únavný pochod
-
hra - z plastelíny si uděláme beránka (Ex 12,1-42; 13,17-22)