Proč jen mlčíš, Pane,
když zloba lidská život maří?
Proč se nezastane
pravdy tvá moc.

Když tě jako lotra zatýkali,
mohs je o své síle přesvědčit,
Petra v dlani meč teď přímo pálí,
a přeces mu zakázal se bít.

Zakusils, Pane, nelidská muka,
když ti důtky záda rozbily,
zakusils, co umí lidská ruka,
když člověka pravda rozčílí.

Poznals, Pane, co je přízeň davu,
v této chvíli žádá život tvůj,
když ti včera provolával slávu,
pro změnu dnes křičí: „Ukřižuj.“

Dnes jako dřív nad světem kříž stojí,
na tom kříži umírat tě zřím
a odpověď na otázku svoji
z tvé zsinalé tváře vyčíst smím.