Můj Pane, píseň vděčnosti
ti zpívat hotov jsem
a svědčit o tvé dobroty
bohatství velikém.
Vím, že jsi pramen milosti,
všech darů studnice,
z níž váží pro nás v hojnosti
tvá štědrá pravice.
Co jsme my, Pane, v světě všem?
Co je i život náš?
Zda vše, co svým zde jmenujem,
ty sám nám nedáváš?
Když duši svírá trápení,
náš strach sám dobře znáš,
svou mocnou rukou proměníš
v naději žal i pláč.
Ó vzchop se, duše, k chválení
a zvučně prozpěvuj.
Ten, z něhož všechno pramení,
ten Pán a Bůh je tvůj.
Tvou skrýší, hradem bezpečným,
dědictvím pro svůj lid,
tvým bohatstvím i spasením
on sám chce věčně být.
Svou víru v něj vlož v tichosti,
i svoje doufání,
v něm najdeš pokoj s radostí,
věčné požehnání.
286
EZ553
Paul Gerhardt, Praxis Pietatis Melica, 1653 / Josef Baštecký a Ludvík Bohumil Kašpar, Zpěvník žalmů a písní duchovních, 1877 / Evangelický zpěvník, 1979 / 2018 | Pseaumes octante trois de David, 1551 / Johann Crüger, Praxis Pietatis Melica, 1653

