Nám radostí jsi, Pane, ty,
a já to dlouho nevěděl,
snad proto, že jsem neviděl,
jak slza v slunci roztávala.
Nám radostí jsi, Pane, ty,
jsi, Pane, ty.
Nám radostí jsi, Pane, ty,
a já to dlouho nevěděl,
snad proto, že jsem necítil,
že dětská ruka je tak malá.
Nám radostí jsi, Pane, ty,
jsi, Pane, ty.
Nám radostí jsi, Pane, ty,
a já to dlouho nevěděl,
to proto, že jsem nepřijal
slova, jež pokoj znamenala.
Nám radostí jsi, Pane, ty,
jsi, Pane, ty.
273
SV481
Zdena Lomová, Nová křesťanská píseň, Praha 1970 | Petr Eben, Nová křesťanská píseň, Praha 1970 / Trouvère-Messe, 1989

