Již nebe jde k nám,
není však oblohou, tou,
která pomine, s ní celá země.

Již nebe jde k nám,
s mocí v něm povstává Bůh,
tam, kde hroutí se moc světa pánů.

Již nebe jde k nám,
přichází s ním nový den,
ztrácí bolest a strach svoji vládu.

Již nebe jde k nám,
září z něj radost a mír,
Boží světlo tam zříš v lidských tvářích.

Již nebe jde k nám,
otvírá je každá z chvil,
když tvůj život se promění láskou.

Jsi naděje v zlých dnech,
když svět uvadá,
vzdor kamenům všem
ve mně smíš růst.
Buď zrno, jež vzklíčí
a úrodu dá,
buď žencem,
skliď chválu z mých úst.
A když jitro svůj svit rozprostře na tvou zem
a den nový vzejde nám, chtěj ve mně růst.
Kéž jsem v rukou tvých skryt bezpečně před vším zlem.
Sám mne požehnej,
požehnej lid svůj a svou zem.

Jsi vlídnost, když málo
je laskavých dnů,
v čas mrazivý vlož
do mě dech svůj.
Buď jiskra, co žár zas
dá vyhaslým snům,
buď plamen,

Buď mojí nadějí do příštích dnů,
očisti mysl mou od klamných snů.
Buď mi vždy blízko, ať spím či bdím,
ve dne i v noci ty buď světlem mým.

Buď mojí moudrostí a při mně stůj,
patříme k sobě, ty Tvůrce jsi můj.
Přebývej Duchem svým v srdci mém,
ať vím, že navždy tvým dítětem jsem.

Nehledám bohatství a prázdnou čest,
raději nechám se slovem tvým vést.
Ač víra mnohdy sklízí jen smích,
Bože, ty poklad můj jsi v nebesích.

Pane, ty přivedeš mne k vítězství,
nad zlobou nepřátel tvá moc se skví.

Bože, máme starost o budoucnost svou i o budoucnost světa.

Prosíme, dej nám vidět to, co máme řešit právě dnes.

Ty jsi Pán nade vším.

Ty budeš mít poslední slovo nad naším životem i nad celým světem.

Aby nás Pán Bůh miloval, miloval,
hříchy odpustil, nebe dal, nebe dal.
𝄆 Nic nežádáme,
jenom to samé,
aby nás Pán Bůh miloval, miloval. 𝄇

Aby nás Pán Bůh potěšil, potěšil,
všeho dobrého naštědřil, naštědřil.
𝄆 Nic nežádáme,
jenom to samé,
aby nás Pán Bůh potěšil, potěšil. 𝄇

Pěj haleluja Pánu vstříc, pěj celou duší svou
a zvyšuj Boha víc a víc vždy písní radostnou.
On z milosti tvé hříchy smyl,
bys Otce, Syna, Ducha ctil
a jednou v světle věčnosti jej chválil s vděčností.

Tam neustane chválení se všemi anděly,
za tvoje, Pane, spasení, za věčnou neděli.
Svou krví jsi nás vykoupil,
by každý z nás tvým knězem byl.
Ty pro nás život svůj jsi dal, nechť zní ti píseň chval.

Ty jsi, Pane, v každém chrámě,
mezi námi domov máš,
věříme a vyznáváme,
že jsi Bůh a bratr náš.
Jako ty jsi jedno v Otci,
kéž my všichni jedno jsme,
sjednoť naše společenství
v živém těle církve své.

Nejen chlebem člověk žije,
živ nás, Pane, slovem svým:
mrtvé křísí, uzdravuje,
zjasní v duši každý stín.
Chceme vyjít za tvým hlasem,
slovo v život uvádět,
aby každý tvor byl spasen,
celé lidstvo, celý svět.

Láska tvoje do krajnosti
rozdává se bratřím svým,
vlévá milost za milostí,

Bože, jsme tak různí, ale před tebou stejní, navzájem si rovni.

Pomoz nám přijímat se navzájem, jako ty jsi přijal nás.

Pomoz nám cítit se bezpečně, a přitom být připraveni posunout se jinam, než kde jsme byli.

Pomoz nám nechtít mít pravdu, vždyť ona má nás.

𝄆 Mír na zemi daruj nám!
Mír daruj nám!
Mír daruj nám!
Mír daruj nám! 𝄇

Nový den svítá, jak v první ráno,
s písničkou ptačí, jak v první den.
Děkuji, Pane, za nové ráno,
které jsi stvořil jen svým slovem.

Louky na stráních třpytí se rosou
stejně jak tenkrát, jak v první den.
Děkuji, Pane, za tuto chvíli,
za plnost darů, za dílo tvé.

To pro mne svítí, pro mne den vstává
stejně jak tenkrát v zahradě tvé.
Za oblouk duhy děkuji, Pane,
za každé ráno, za světlo tvé.