Z milosti tak hojné,
štědře ukázané,
lidem z lásky dané,
Jezu Kriste, Pane,
tebe všechno chválí,
věčný nebes Králi.

Ó náš Pane milý,
ty jsi dárcem síly,
v zármutku a kříži
pomoc tvá se blíží:
útočiště jisté
jsi nám, Jezu Kriste.

Vyslyš naše hlasy,
Bože věčné spásy,
dej, ať v lásce stálé
žijem ke tvé chvále,
tebe v úctě máme,
zákonů tvých dbáme.

V poslední pak chvíli,
až se náš den schýlí
a my před tvým soudem
státi, Kriste, budem,
milost rač nám dáti,

K tobě duši pozdvihuji,
Hospodine, v úzkosti,
nezahanbuj mou naději
nepřátelům k radosti.
Ty, Bože, nezahanbíš
žádného, kdo v tebe doufá,
potupou však odplatíš
každému, kdo se ti rouhá.

Cesty své mne nauč znáti,
vyučuj mne stezkám svým.
Dej, ať v učení tvém státi
a v tvé pravdě chodit smím.
Sám jsi ty Bůh spásy mé,
v tebe doufám bez ustání.
Vzpomeň si, Hospodine,
na svá mnohá slitování.

Hříchů mnohých mé mladosti
již nevzpomínej, Pane,
ať se mi dle tvé milosti

Mládenec blahoslavený,
Pán Ježíš na svět poslaný,
jejž Bůh nad starce zvelebil,
všechněm lidem představil,

buď od nás vždy ctěn, veleben,
jím každý člověk osvícen.
Vždyť on jest světlo každému,
mladému i starému.

Jeho Panna porodila,
Bohu pod zákon uvedla,
aby Páně jhu z mladosti
byl poddán s ochotností.

Jemu Otec ukazoval
vše, jako Synu zjevoval,
proto v něm Boží moudrosti
složeny divné ctnosti.

Bůh mu jakoby starému
dal čest, dvanáctiletému,
aby starce rozsuzoval,
jim k Bohu ukazoval.