Věčný Králi, Pane náš,
jenž dědictví milé máš,
rozkošný Jeruzalém
a hrad v něm
ozdobný,
ctných rytířů plný.

Pohleď, co se děje těm,
kteří přebývají v něm
pilně tobě sloužíce,
tě ctíce,
proti zlým
věrně bojujíce.

Obrácen Jeruzalém
i jeho okrasa v něm
v pustinu přežalostnou,
bolestnou,
věrným tvým
zarmoucení plnou.

Tvůj chrám je poskvrněný,
Sión hrad rozbořený,
vojska věrných pobita,
vylita
krev svatá,
všechna moc odňata.

To s bolestí vidouce,

Ó město Boží, ty jsi štít,
hráz mocná ze všech stran.
Přemnohý proudí Boží lid
do tvých se ukrýt bran.

Tvé slovo čisté skrápí nás
jak rosa napořád.
Tvá říše zkvétá zas a zas
v lásky i pravdy sad.

Jak oheň září noční tmou
a nic mu nezbrání,
tak tvoje věže výš se pnou,
když bývá svítání.

Co zmůže bouřné vanutí,
proč vzteků vln se bát ?
Na skále věků bez hnutí
smí město Boží stát.

Bez bázně smí tvá církev, Kriste,
na skále pevné v tobě stát.
Lid svůj nevydáš zkáze jisté,
chceš milost svou vždy zachovat.
Pro všechny věrné tvůj slib platí:
„Já jsem tu s vámi v každý čas.“
Až ve dnech strastí k nám se vrátíš,
pomocí buď i silou zas.

Své církvi v hloubi svého slova
dáš najít poklad nejdražší,
i v trápeních zní stále znova
zvěst, která stíny zaplaší.
S radostí ctíme blízkost tvoji,
Ježíši, Spasiteli náš,
tvá moc nás bude chránit v boji,

Všech věků mocný Králi,
Ježíši Kriste náš,
tě v srdcích věrní chválí,
v nich příbytek svůj máš.
Ač v nebi s Otcem svým
přebýváš jako vládce
a Pán milostivý,
však v Duchu svém jsi blízký
všem srdcím pokorným.

Uprostřed světa všeho
církev shromažďuješ
a dary Ducha svého
i dnes obnovuješ.
Tak zjevuješ se sám,
náš Pane, vždy, když skláníš
se ve své lásce k nám.
Jsi hoden cti a slávy,
buď chválen, uctíván.

Rozličné dary dáváš
svým věrným k spasení,
do srdce zákon vkládáš

Byť Boha s námi nebylo
rciž, Izraeli, nyní,
byť Boha s námi nebylo,
byli bychom potříni,
my, již jsme stádečko malé,
jemuž množství ve zlém stálé
hned ze všech stran odpírá.

Hněvu svého v rozpálení
za živa by nás byli,
kdyby božské dopuštění
v tom bylo, i shltili;
jako proud a silné vody
byly by smrtelné škody
zachválily nás prudce.

Díky Bohu, jenž brániti
ráčil nepřátel zlosti!
Duše naše jejich síti
znikla co pták s radostí.
Síť klesla, my jsme svobodni!
Tak nás chraň, Pane, den po dni,

Chval Pána svého písní
a jásej s radostí,
že z trápení a tísní
své stádce vyprostí.
Když voláš k němu v bídě
a v protivenství čas,
on na pomoc ti přijde
a sílu dá ti zas.

Svým písmem vzdělává si
Pán věrnou hrstku svou
a vždycky svému stádci
je mocnou ochranou.
Své zaslíbení dávné
se splnit hotoví,
že ve zlých časech slavně
svou církev obnoví.

Ať zní mu žalmy vděčné,
ať zní mu píseň chval,
že z lásky nekonečné
i nám se zvěstoval,
že v církvi jeho všude