Šťastný je člověk, jemuž Bůh odpustil
a jehož vina smířena jest.
Šťastný je člověk, jehož Bůh očistil
a v jehož duši se neskrývá lest.

Pokud jsem mlčel, svědomí vyprahlé
úpělo ve mně na každý den.
Ve dne i v noci bál jsem se ruky tvé,
namísto radosti smutek zbyl jen.

Potom jsem tobě vyznal svou nepravost,
žádný svůj hřích jsem nezatajil.
A tys mě přijal, Pane můj, na milost,
břemene viny mé jsi mne zbavil.

Za to své dlaně každý, kdo svatý je,
v příhodném čase k tobě vztáhne.

Ó Pane můj, pokoj ať tvůj
na cestách se mnou bývá;
moudrosti dar, lásky tvé žár
ať již mi neubývá,
když světlo tvé na cestě své
duše má stále mívá.

Hostinou svou přebohatou
nasytils chudé hosty.
Život jsem vzal, jejž tys mi dal,
svých vin jsem nyní prostý.
S písničkou chval půjdu teď dál
s těmi, jež stůl tvůj hostí.

Pane, ty víš, v tobě že již
všichni chcem jedno býti.
Ruce i hlas posiluj v nás,
chceme k tvé slávě žíti.
Na věčnost tam dopřej všem nám

Ó Bože hojný v milosrdenství,
i nade mnou též rač se smilovati,
přestupky mé sám všechny vymazati,
učiň to pro své dobroty množství.
Přispěj mi, tebe vzývám samého,
ty obmyj mě od všech mých nepravostí,
slož ze mne břímě hříchu těžkého,
abys mne stále neměl v nelibosti.

Svou odvrať tvář pryč od mých hříšností
a nehleď na mne v přísném rozhněvání,
když tebe prosím, vymaž v smilování
spáchané všechny mé nepravosti.
Stvoř srdce čisté ve mně, Bože můj,
všech nepravostí bych se vyvaroval,

Já ztracený a chudý tě hledám na písku
a nevím jak a kudy jít k tvému skalisku.
Jen jediný dům stojí tam na skalisku tvém,
tam zaveď cestu moji a nech mne bydlet v něm.

Vím, že jsem blázen býval a snadno mít chtěl dům
a nechtěl znát, že příval jde k samým základům.
Jen jediný dům stojí tam na skalisku tvém,
tam zaveď cestu moji a nech mne bydlet v něm.

Zlá bouře přišla jednou a krutý vítr vál
a moji chatrč bědnou proud kalné vody vzal.
Jen jediný dům stojí tam na skalisku tvém,

Netrestej mne, Hospodine, v hněvu svém,
nekárej mne v rozzlobení prchlivém,
neboť jsem umdlený, v kostech svých raněný.
Smiluj se v lásce nade mnou již,
jen ty sám, Pane, mne uzdravíš.

Strach a úzkost zaplavily duši mou.
Vyhlížím jen tvoji milost vzdálenou.
Navrať se, Bože můj, s pomocí při mně stůj.
Smiluj se v lásce nade mnou již,
jen ty mne, Pane můj, zachráníš.

Mrtví, Pane, nemohou tě vzpomínat,
v hrobě nikdo nemůže ti chválu vzdát.
A já, hle, zemdlený, hynu v svém úpění.