Šťastný je člověk, jemuž Bůh odpustil
a jehož vina smířena jest.
Šťastný je člověk, jehož Bůh očistil
a v jehož duši se neskrývá lest.

Pokud jsem mlčel, svědomí vyprahlé
úpělo ve mně na každý den.
Ve dne i v noci bál jsem se ruky tvé,
namísto radosti smutek zbyl jen.

Potom jsem tobě vyznal svou nepravost,
žádný svůj hřích jsem nezatajil.
A tys mě přijal, Pane můj, na milost,
břemene viny mé jsi mne zbavil.

Za to své dlaně každý, kdo svatý je,
v příhodném čase k tobě vztáhne.
I když své vody potopa rozlije,
takové záhuba nezasáhne.

Ty jsi má skrýše, nedáš mě v soužení,
radostí spásy mě obdaříš.
Rada tvá, Pane, cestu mou promění,
oko své ode mne neodvrátíš.

Nebuďte jako ti, které udidly
Pán musí sevřít pro nemoudrost,
aby se v pýše přespříliš nezdvihli,
když chtějí zastínit jeho svatost.

Mnohá je bolest, jež stíhá bezbožné,
ale kdo skládá naději svou
v milosti Boží, toho se nedotkne,
toho Pán ohradí svou ochranou.

Těšte se v Pánu, spravedliví jeho,
radostný jásot ať ozve se!
Ať každý, kdo je srdce upřímného,
k oslavné písni svůj hlas povznese.