Všechno, co žije,
ať chválí Hospodina.

Požehnaný jsi Pane, Bože našich otců,
chvályhodný a svrchovaně velebený na věky.

Požehnané je tvé slavné svaté jméno
a svrchovaně chvályhodné a velebené na věky.

Požehnaný jsi ty ve svém svatém slavném chrámě
a svrchovaně chvályhodný a slavný na věky.

Požehnaný jsi ty na svém královském trůně
a svrchovaně chvályhodný a velebený na věky.

Požehnaný jsi ty, který shlížíš na hlubiny a trůníš na cherubech

𝄆 Bloudili jsme na cestách
jako ovce po horách,
po pahorcích kdejakých,
rozptýleni po zemi. 𝄇

Nikdo nás tam nehledal,
nechyběli jsme jim víc,
padali jsme únavou,
vodu pili zkalenou.

Nebyl nikdo, kdo by nám
rány těžké ovázal,
kdo by nesl zesláblé,
vzal je na svá ramena.𝄆 Nyní obráceni byli jsme k pastýři dobrému a strážci duší svých. 𝄇

Recitace při opakování cody:

On hříchu neučinil a v jeho ústech nebyla nalezena lest.

Je dobré, když člověk v tichosti
čeká na spásu od Hospodina.

Recitace:

Já jsem muž, jenž zakusil ponížení pod holí jeho prchlivosti. Hnal mě a odvedl do temnoty beze světla. Vetchým učinil mé tělo i kůži, roztříštil mé kosti.

Do temnot mě vsadil jako od věků mrtvé. Zazdil mé cesty kvádry, mé stezky rozvrátil. Když úpím a o pomoc volám, umlčuje mou modlitbu.

Stal se pro mne medvědem číhajícím, lvem ukrytým v skrýších. Do mých ledví vystřílel obsah svého toulce. Nasytil mě hořkostmi, napojil pelyňkem.

{y}I+II{/y}
Kdo uvěří naší zprávě? Nad kým se zjeví paže Hospodinova?

{y}I{/y}
Vyrostl před ním jako proutek, jak oddenek z vyprahlé země, neměl vzhled ani důstojnost.

{y}II{/y}
Viděli jsme ho, ale byl tak nevzhledný, že jsme po něm nedychtili.

{y}I{/y}
Byl v opovržení, kdekdo se ho zřekl, muž plný bolestí, zkoušený nemocemi,

{y}II{/y}
jako ten, před nímž si člověk zakryje tvář, tak opovržený, že jsme si ho nevážili.

{y}I{/y}
Byly to však naše nemoci, jež nesl, naše bolesti na sebe vzal,

{y}II{/y}

Haleluja, haleluja, vzdej chválu jásavou,
haleluja, haleluja, moc Páně znáš velikou.
Každý ať ho chválí hlaholem svým, haleluja, haleluja,
každý ať ho chválí, kdo dýchat smí, haleluja.

Všechno, co dýchá, chval Hospodina,
v síle a svatosti jeho jména.

Pro mnohá svědectví slávy,
pro jeho důstojnost mocnou,
chvalte jej troubením, zvučným,
chvalte jej harfou i loutnou.

Chvalte jej bubnem i tancem,
flétnou, hrou varhan i houslí.
Země i nebe chval Boha.
Veleben buď, haleluja!

Zástupové Boží,
duše šťastné, čisté,
Boha nebeského
kteří stále zříte,
z celého jej srdce
vždycky oslavujte.

Vy andělé, kteří
jej následujete,
vyvolení, kdo mu
nablízku stojíte,
vy po všechny věky
Pána vyvyšujte!

Jasná slunce záře,
všeho světa svíce,
měsíce svit krásný
i hvězd na tisíce,
jméno jeho svaté
chvalte vždycky více,

neboť jenom on sám,
tvůrce světa všeho,
na paměti vždy má
úděl díla svého,
vzdor všem protivenstvím
nevzdává se jeho.

Nuž tedy, vy svatí,
služebníci Páně,

Království tvé jest království všech věků.

Rodina rodině vychvalovati bude skutky tvé, a předivnou moc tvou zvěstovati.
O slávě a kráse velebnosti tvé, i o věcech tvých předivných mluviti budu.

Milostivý a lítostivý jest Hospodin, dlouhoshovívající a velikého milosrdenství.
Dobrotivý Hospodin všechněm, a slitování jeho nade všecky skutky jeho.

Zdržujeť Hospodin všecky padající, a pozdvihuje všechněch sklíčených.

K tobě s důvěrou oči všech vzhlíží
a ty otevíráš ruku svou s dary vzácnými.
Všem svůj pokoj dáváš s láskou,
v čas trápení zahrnuješ své stvoření svou přízní.

Milost, právo znáš na cestách přímých,
ty jsi, Hospodine, blízko těm, kdo tě volají.
Jsi záchranou hledajícím,
kdo v bázni se utíkají blíž k tobě, Všemohoucí.

Hospodine,
slyš modlitbu mou!

Hospodine, slyš moji modlitbu, pro svou věrnost popřej sluchu mé úpěnlivé prosbě,
vyslyš mě pro svou spravedlnost.
Nepoháněj na soud svého služebníka,
nikdo z živých není před tebou spravedlivý.

Vzpomínám si na dávné dny, uvažuji o všech tvých činech,
myslím na skutky tvých rukou.
Rozpínám k tobě své ruce,
má duše po tobě žízní jak vyprahlá země.

Rychle mě vyslyš, Hospodine,
neboť můj duch malátní.
Dej, ať záhy dojdu tvé milosti,
vždyť v tebe doufám.