Den hasne, slunce níž se sklání
a tmavá noc k nám přišla blíž.
Tys, Bože, vyslech písně ranní
i večer naši chválu slyš.

Dík, že se dál zem točí s námi,
spát můžeme teď klidně jít.
Ač ztichne náš hlas, bez ustání
vždy chvalozpěv ti bude znít.

Když náš den končí, jinde v dáli
zem probouzí už slunce svit
a jiní lidé tě zas chválí,
že ve tvém světle můžou žít.

Tak po vší zemi církev hlásá,
jak jsou tvé skutky úžasné,
nám víc než slunce září spása
a ta již nikdy nezhasne.

Čas odvane pryč mocné krále
i říše mizí jako sen,
však království tvé roste dále
a nám všem vzejde nový den.