Podobenství o rozsévači: buď dobrá hlína!

 

• Dnes to bude o tom, jak být dobrá hlína. Chcete být dobrá hlína? :-)
• Když něco sejeme, potřebujeme to zasít do správné půdy.
• Co by se stalo, pokud bych chtěla pěstovat banány vedle kostela? Nevzešly by, byla by to pro ně špatná půda.
• Přečíst Mt 13,3–9:

3 I mluvil k nim mnoho v podobenstvích: „Vyšel rozsévač rozsívat.

4 Když rozsíval, padla některá zrna podél cesty, a přilétli ptáci a sezobali je.

5 Jiná padla na skalnatou půdu, kde neměla dost země, a hned vzešla, protože nebyla hluboko v zemi.

6 Ale když vyšlo slunce, spálilo je; a protože neměla kořen, uschla.

7 Jiná zas padla mezi trní; trní vzrostlo a udusilo je.

8 A jiná zrna padla do dobré země a dala užitek, některé sto zrn, jiné šedesát a jiné třicet.

9 Kdo má uši, slyš!“

 

• Tohle podobenství nám může dát návod, jak být dobrou půdou pro Boží slovo. Aby se v nás uchytilo a neskončilo jako banánovník vedle kostela.
• Zrna symbolizují Boží slovo.
• Katecheta postupně kreslí na tabuli jednotlivé situace, nechá děti hádat, co se na obrázku děje (aby si tak zopakovaly přečtený text), a vykládá:

1) Zrna padlá podél cesty

• Pán Ježíš říká, že přijde ten Zlý a sebere zrna – to jsou ti ptáci.
• Můžeme si to vykládat tak, že to jsou informace, co nám proletí jedním uchem tam, druhým ven.
• Jak jste schopní soustředit se na (online) výuku? Nestane se vám někdy, že celou hodinu posloucháte, ale na konci vlastně nic nevíte?
• Mám jednu spolužačku, která si pečlivě píše poznámky. Během toho psaní ale vůbec nevnímá, co píše, a pak se mě ptá na jednoduché věci, které si sama zapsala do sešitu.
• Podobně můžu chodit do kostela nebo na dorost, poslouchat kázání, číst Bibli… a nic z toho nemít.
• Je dobré o tom, co čtu nebo poslouchám, přemýšlet a na konci se zeptat: O čem to bylo? Můžu si z toho něco vzít?
• První poučení: Snažme se na Boží slovo cíleně soustředit.

2) Zrna padlá na skalnatou půdu; rychle vzešla, rychle zašla, protože se nezakořenila

• ten, kdo slyší slovo a hned je s radostí přijímá; ale nezakořenilo v něm a je nestálý: když přijde tíseň nebo pronásledování pro to slovo, hned odpadá
• Někdy se pro něco hrozně nadchneme – znáte ten pocit? Třeba: Ode dneška se budu učit na každý test. A tak se na další test učím dvě hodiny. Na další už jen hodinu. Za týden mě to nadšení pustí a na nějaký test se úplně vykašlu, protože už je to nuda.
• Nebo si vzpomeňte na svoje domácí mazlíčky. Nevím, jestli se v tom poznáte, ale často se stává, že dítě strašně chce třeba pejska. Je z něj nadšené – ale ouha, pak zjistí, že ho musí chodit venčit, a to už ho nebaví, a tak všechno nadšení opadne.
• Tohle se nám může stát i s tím v nás zasetým Božím slovem – rozhodnu se číst Bibli, a tak čtu. Moc se mi to líbí, jenže pak narazím na něco, čemu nerozumím, a tak nad tím nepřemýšlím a vykašlu se na to.
• Co můžete udělat, když nebudete něčemu v Bibli rozumět? (Zeptat se třeba rodičů, faráře nebo nedělkářů...)
• Druhé poučení: Buďme ve víře vytrvalí.

3) Zrna udušená trním

• Už jste někdy viděli zaplevelený záhon? Pleje se to vážně špatně.
• To zaplevelené Boží slovo, to nám může zmizet mezi různými starostmi.
• Jdu do kostela, přemýšlím nad tím, co jsem slyšela, souhlasím s tím a chci se tak chovat – jenže pak jdu do školy a tam na všechno zapomenu.
• Tohle jsou ti „nedělní křesťané“ – v neděli 9:30–10:30 žijí podle Boží vůle, ale pak se tak vůbec nechovají, pak pro všechny starosti s každodenním životem zapomenou na Pána Boha a na to, jak by se vlastně rádi chovali.
• Když půjdu v neděli do kostela a v pondělí se nebudu chovat podle toho, co jsem slyšela, je to celkem k ničemu.
• Třetí poučení: Buďme „celotýdenní“ křesťané. Nezapomeňme kvůli jiným starostem na to, co je pro nás nejdůležitější.

4) Zrna s užitkem, v dobré zemi

• Ta poslední skupina jsou zrna, která padla do dobré země, takže vzklíčila a urodila se z nich další zrna.
• Takový člověk slovo slyší i chápe a přináší úrodu.
• To znamená, že a) naslouchá, zajímá se o Boží slovo; b) přemýšlí nad ním, chce je poznávat; c) řídí se podle něj.
• Takoví máme být i my. To je ta dobrá hlína, kterou se máme stát.

 

• Kdo si pamatuje poslední přečtený verš? Kdo má uši, slyš.
• Proč to mohl Pán Ježíš říkat? Myslíte, že to tedy neplatí pro někoho, kdo by neměl uši?
• Uši má přece každý. Je to mířeno na každého jednoho z nás.
• Máš uši? Máš. Tak poslouchej a přemýšlej o tom!
• Ostatně proto Pán Ježíš mluví v podobenstvích – jsou to takové hádanky. Neřekne nám to napřímo, ale v hádance, abychom o tom přemýšleli a zajímali se o to.

Shrnutí na závěr: Jak být dobrá hlína pro Boží slovo?

1. Když se zaobíráme Pánem Bohem, snažme se soustředit.
2. Buďme vytrvalí, aby nás neodradil první problém.
3. Nezapomínejme pro jiné starosti na to, co pokládáme za nejdůležitější.