Co je večernice

Verze pro tiskPDF verze

Když jsme kdysi v Růžďce uvažovali o tom, že by bylo dobré připravovat pravidelně duchovně-kulturní program pro širší společenství mladých lidí a přemýšleli jsme nad jeho názvem, napadla nás právě Večernice. To slovo má v sobě kus romantiky i tajemství, ale především, pod stejným názvem už léta pořádají podobné večery ve Slezské církvi, my jsme se jednoho z nich zúčastnili a moc se nám líbil.

Nicméně v našich rukou se trochu změnila forma i obsah této akce. První část programu je vážná. Zveme na ni kazatele a odborníky z naší i jiných církví a jejich úkolem je atraktivně zpracovat témata, která mládež zajímají. Druhá část je tzv. zábavná, skládá se z různých pantomimických výstupů, videoklipů, reklam, her a scének. Celý večer zpestřuje chválami a písničkami naše hudební skupina (momentálně pod názvem Nový rytmus).

Na Večernici se scházíme jednou ročně v sále místního kina, většinou na podzim, kdy mají všichni víc volna. Zveme na ni spolužáky, kamarády a známé, kteří by se přijít do sboru báli nebo ostýchali. Přicházejí i starší členové našeho sboru. Spousta z těch, kteří přišli jednou, přijde i příště. Večery mají bezprostřední, přátelskou atmosféru a krásně po nich bolí bránice.

Trvá týdny sestavit scénář, vymyslet scénky, přesvědčit vytipované herce, aby se veřejně znemožnili. Po zkušenostech z minula předem víme, že část výstupů se z nepředvídatelných důvodů neuskuteční. Naštěstí v tom nejsme sami. Do programu ochotně přispívají třicátníci, sestry ze sboru se starají o občerstvení účinkujících i diváků a Bůh nám při tom všem bohatě žehná.

Snad se vám tato akce bude zdát tuctová, nejspíš ani nevíte, kde Růžďka je, ale to není podstatné. To důležité je téměř hmatatelně přítomno ve chvílích, kdy celý sál, ve kterém sedí nejméně jedna třetina tzv. nevěřících, svorně povstane a skloní hlavu k závěrečné modlitbě. A to bychom vám opravdu přáli prožít.

Lenka Vidašičová (z časopisu Bratrstvo 4/2003.)