Poznej Biblický příběh 10.

Otištěno z časopisu Bratrstvo 2006

SCÉNÁŘ Marie Medková

Policista: O víkendu je přechod uzavřen.

Musíte počkat do zítřka.

Řidič: Ale proč? Stačí zvednout závoru.

Policista: Je zavřeno, nevidíte? Takové je

nařízení. Kdybych zvedl závoru a kontroloval

pasy, tak poruším otvírací dobu.

Řidič: Ale my jsme tu už dneska hranici překročili,

teď chceme jen zpátky.

Policista: Cože? To mi ani neříkejte. Jak

jste se mohli dostat na druhou stranu?

Pán: Závora byla zvednutá a taková usměvavá

paní na nás mávla, že jako nemusíme

zastavovat.

Policista: Podívejte, za noční směnu jsem

tu zodpovědný já a mně tu nikdo pendlovat

nebude. Co vy jste vlastně zač, že přejíždíte

hranice sem a tam?

Řidič: Tady pán potřeboval lékařský zásah.

Včera kolem půlnoci vysílali v rádiu ten pořad

o nemocech, však víte. Představte si,

dozvěděl se, že světový odborník na ochrnutí

navštíví město zrovna tady za hranicí.

To je, ne? Hned jsme vyrazili.

Policista: Každý ví, že přechod je přes víkend

uzavřen. Jak dlouho jste byl ochrnutý,

pane? Koukám, že máte ústavní oblečení...

Pán: Osmatřicet roků jsem žil ve státním

ústavu Bethesda, pane strážník.

Policista: Pohraničník, pane. Osmatřicet

roků. To by snad počkalo do pondělka, ne?

Řidič: Počkalo? Samozřejmě, že pán byl

nemocen dlouho. Ale taky předtím nebyl

nikdo, kdo by mu pomohl. Kdybyste vy zjistil,

že váš sen se vyplní jedině v Montrealu,

taky byste už balil.

Policista: Myslím, že bych počkal na levnou

letenku.

Řidič:Nečekal byste. Leda byste měl

strach. Strach z nového, z otevřeného obzoru,

z nevyšlapaných cestiček. Ale tady

pán měl odvahu...

Policista: Dobrá, ale to neznamená, že tu

budete porušovat pravidla. Dnes prostě

přes hranice nepouštíme. Je to jasné?