Věřit Bohu znamená... Osobnost - mapa mého života

Verze pro tiskPDF verze
Otištěno z časopisu Bratrstvo 3/2007
Věřit Bohu znamená
Pomůcky: bible
Obsah: Co znamená věřit a spolehnout
se.
Postup: Na začátku necháme účastníky
prožít, co je to důvěra pomocí (1) hry
„Pád důvěry“ nebo jednoduššího „Kyvadla.“
Přečteme biblický oddíl a sdělíme
účastníkům, že si vyzkouší na vlastní kůži,
co je to důvěra. Vysvětlíme vybranou hru
a necháme ji proběhnout. Za hrou následuje
(2) reflexe, v níž účastníci vyjádří své
pocity, které měli při hře. Na reflexi navazuje
(3) úvaha.
1. Hry: „Pád důvěry“: Důvěru zakoušející
si vyleze na vyvýšené místo, např. stůl. Pozadu
padá jako prkno (!) do rukou chytajících,
kteří stojí ve dvou řadách proti sobě.
V pádu by se měli vystřídat všichni.
„Kyvadlo“: Účastníci vytvoří trojice. Dva
stojí proti sobě s rukama před tělem a odráží
toho, který stojí vprostřed. Ten mezi
nimi kmitá jako kyvadlo. Prostřední má
mít zavřené oči, ruce před tělem a tělo jako
prkno. Uprostřed by se měli vystřídat
všichni.
2. Reflexe: Jak jste se cítili? Bál(a) ses, že
spadneš? ...že tě nechytí? Nebo to byla legrace?
Bylo příjemné, že tu byl někdo, kdo
tě chytil a nenechal spadnout?
3. Úvaha: Není lehké ani samozřejmé spoléhat
na něco, co nevidíme. Někdy je těžké
spoléhat i na to, co vidíme nebo si můžeme
vyzkoušet. Jak mám pak spoléhat na
to, co nevidím, nemůžu prozkoušet a neznám?
To je právě víra. Spolehnout se na
něco, v co doufáme. Spoléhat na něco, co
nevidíme, neznáme a nemůžeme dokázat.
Spoléhat na Boží lásku a slitování, když padáme.
Počítat s tím ve svém životě a důvěřovat
Mu.
Nyní znovu přečtěte biblický text a zamyslete
se nad následujícími otázkami: A o čem
to vlastně je? Na co máme spoléhat? V co
máme doufat? Čím si máme být jistí?
Máme se už konečně spolehnout na to, že
Bůh s námi. Máme si být jisti, že On je na
naší straně. Ve Starém zákoně se o tom
pořád mluví, v Novém jakbysmet. Hm, jenže
to bylo dávno. Třeba to už neplatí. Třeba
to byla jen lidová tvořivost. Pohádky,
kterým dneska nikdo nerozumí. Chceme
víc než historky. Žijeme teď a tady a žádné
spojení mezi těmi starými a námi nevidíme.
Jestli to je pravda - s tím spolehnutím -
chceme to vidět na vlastní oči. Chceme to
taky prožít. Zřetelně rozeznat. Jak má člověk
něčemu věřit, když to nevidí? Když tu
nestojí jasná značka „by God“?
Dobrá, existuje něco podobného? Něco,
co existuje, ale je to taky nehmatatelné?
Jo, jsou i jiné věci, které nevidíme, ačkoli
existují. Ačkoli je obtížné je druhým popsat.
Atmosféra v kavárně, nenávist, láska.
Dá se namítnout, že tahle slova jsou
abstraktní. Ne. Láska například taková není.
Projevuje se. Rodiče mají rádi své dítě.
Vaří nám jídlo. Uklízí po nás. Podporují nás
finančně i slovem.
Mnozí mají rádi svého kluka/holku. To je
ten člověk, se kterým na sebe myslíme.
Ten, co snáší naše hloupé řeči a špatné
nálady. Láska se totiž DĚJE! Je to děj, který
prožívám, a zároveň jsem jeho část. Často
si ale člověk neuvědomuje, v jakých dějích
se nachází. Je těžké vyjádřit lásku slovy. Popsat.
Definovat. Je to děj, je to proces. Nikoli
konstanta, nýbrž dění. Bůh se též děje.
Boží jednání, Boží láska se dějí. Je nemožné
popsat Boha. Definovat Boží skutky. Říct:
„to byla Boží láska a tohle už ne.“ Ale potřebujeme
nějakou takovou definici? Může
člověk uvěřit, protože si přečetl definici
Božího jednání? Prožije člověk lásku, protože
si přečetl její definici? Tak co pomáhá?
Bůh se děje. Takové ujištění může pomoct.
Bůh se děje a ty jsi součást tohoto
dění. Tak zjisti, jak.
Takže - co znamená věřit? Věřit znamená
spolehnout se, že já i Bůh jsme spojeni
stejným dějem. Ačkoli to není zjevné na
první pohled. Člověk se má stále pokoušet
rozpoznávat. Možná to je těžké, ale není
to nuda.
Modlitba: Pane, nauč mě rozpoznávat Tvé
jednání v mém okoukaném světě. Chci se
cítit součástí Tvého dění. Chci neopomíjet
příležitosti, které nabízíš. Pomáhej mi
spolehnout se na Tebe a nechat Tě ovlivňovat
můj život. Amen.
Medková, Marie
 
Mapa mého života
Pomůcky: psací potřeby, nůžky, provázek,
papír (A4, dle možnosti balicí), časopisy.
Počet osob: Hra je určena pro 12-15 osob.
Je lépe, když je skupina menší a soustředěnější,
v případě velkých mládeží (30 osob)
se rozdělte na více menších skupin.
Cíl hry: Všichni žijeme v různorodých vztazích.
Naši životní cestu doprovází negativní
i pozitivní zkušenosti, pocit nesenosti
i ohroženosti. Každý se pokusí svůj
život (ve všech vztazích) vyjádřit kreativně
v „koláži“ vytvořením „mapy života“ (mapy
„mého království“). Pak svou mapu představuje
ostatním.
Postup: Rozdejte si psací potřeby, nůžky,
papíry, časopisy, případně další pomůcky.
Na papír (alespoň velikosti A4 nebo využijte
kusy balícího/flipchartového papíru) každý
kreslí svou mapu. Kreslení můžete kombinovat
s lepením vytrhaných či vystříhaných
častí časopisu apod. Na mapě můžete
vyjádřit co vám dělá radost, čeho se bojíte,
k čemu se rádi vracíte, že vyhledáváte
klidná místa, ... .
Nejdůležitější zkušenosti mohou být vyjádřeny
jako:
- hranice (Jak jsou tvarované? Jsou pevné?)
- řeky (něco přináší, odnáší)
- města
- ulice (spojují – co s čím?)
- louky, lesy (mám neprobádané oblasti)
- elektrárny (to mi dodává energii)
Co se nachází v centru (centru našeho království)?:
hrad, tvrz, dům, panelák…
Tip: městům, řekám můžete dávat i jména!
Ukázky mapy:
Firmk ursPuerto Podle příručky pro katechety - Irmi a Hans-Georg Spangenberger: Firmkurs, Bernward
bei Don Bosco, Mnichov 1998.
Pokud byste chtěli něco prodiskutovat, napište na: junpavel@quick.cz (P. Jun) nebo
ckmiri@centrum.cz (M.Junová). Můžeme trochu poradit, mluvit o zkušenostech
(z naší mládeže) a poskytnout další materiály (i k písním).
Junova, Miriam
 
Biblický odkaz: 
Židům 11,1–2
Přiložený soubor: 
Autor: 
Medková, Marie
Autor: 
Junová, Miriam