Večerní když zvony znějí, duše moje, pamatuj,
jak mnohá zas dobrodiní prokázal ti Ježíš tvůj.

Haleluja, k chvále Páně zvučte nebesa i zem,
veleb jej i ty, má duše, pokorným svým ohlasem.

Večerní když rostou stíny, na vlast světla pamatuj,
kde již slunce nezachází, slunce spásy, Ježíš tvůj.

Večerní když sbohem dáváš, na Přítele pamatuj,
jenž je s tebou vždy a všude bez proměny, Ježíš tvůj.

Večerní když hvězda vzplane, na den nový pamatuj,
k němuž brzo povolá tě hvězda jitřní, Ježíš tvůj.