V sjití tomto pravme sobě,
jaká radost v Páně domě,
jaká hojnost utěšení,
nedostatků žádných není.

Je v něm svornost a jednota,
láska, milost i dobrota,
sláva, moudrost, vzácné jmění,
nade všecko pomyšlení.

Je v něm zdraví, sličnost, krása,
mladost, síla, pravda, spása,
pokora i úcta s bázní,
pokoj věrným darovaný.

Ejhle, obcování svatých,
Duchem pravdy v světě vsátých,
církve Boží vyvolené,
po všem světě rozptýlené.

Chválíce jej všichni spolu,
zpívají mu píseň novou.
Bratr bratra mile vítá,
silný mdlého neodmítá.

Radost má druh z druha svého,
jako by vše bylo jeho,
a co dobrého kdo vidí,
přeje jen a nezávidí.

V lásce, víře i v naději
jednotou se svatou skvějí,
co kdy jedny potká zlého,
želí všichni jako svého.

Z toho svazku nevypadnou,
v milování nevychladnou;
ač vzdáleni v světě žijí,
stejně jim vždy srdce bijí.

Pospěšme tam, bratři milí,
dokud máme k tomu chvíli,
do té svatých společnosti,
kde je vždy a všeho dosti.

Pomoz nám všem, milý Pane,
ať i z nás tam každý stane,
v oné slávě nevadnoucí,
kde vše slavné jest a skvoucí.