Ty s námi zůstáváš,
když zmateně se ptáme,
kde naleznout tě máme.
K nám ztraceným se znáš.
Byls dřív, než povstal svět?
Vždyť nemáš, Králi králů,
kde složit ani hlavu,
tvým domovem je chlév.

Kdes nechal svoji moc?
Kde zůstaly tvé síly?
Jak míníš dojít k cíli,
když vládne všude noc.
Svou slávu ukrýváš,
jdeš cestou pohrdání
a nikde ani zdání,
že ty jsi Mesiáš.

Chceš ku pomoci být,
kde selháváme stále
a nevíme, jak dále,
když neumíme žít.
Ty o každém z nás víš,
když samota se vtírá
a trápení dál svírá,
nás v nouzi potěšíš.

Vrať našim očím zrak,
ať srdce otvírá se
a lásku pozná zase
náš bližní, ubožák.
Ty jsi náš pevný štít,
když hrůza blízko stává,
tvá zjevuje se sláva:
Bůh, co chce s námi být.