Synu Otce nebeského,
v rovné cti a slávě jeho,
světlo z světla pravdivého,
Bože z Boha jediného.
Aj, již odchází noc tmavá,
záře denní zasvítává,
nebe, zemi osvěcuje,
od světla tmu odděluje.
Ó by též tma neznámosti,
jež se dosud v srdcích hostí,
ustoupila světlu z nebe
a my jasně znali tebe!
Vzejdiž, slunce nejjasnější,
vrať den světu spanilejší,
zaplaš noc temností škodných,
rozptyl stíny bludů svodných.
Tobě, Kriste, budiž chvála
s Bohem Otcem neustálá,
spolu také s Duchem svatým,
od věků v trojici spjatým.
EZ218

