Šel přes potok Cedron k hoře
Kristus v mnohé pokoře,
přešed jej, začal teskniti
a vroucně se modliti,
zvolav: „Otče, uslyš Syna,
jdeť naň těžká hodina.“

Pro nás prvé trpěl v noci
od zlé duchovní moci,
potom světská ruka ve dne
od jitra přes poledne
přeukrutně bičovala
i na kříži rozpjala.

Když jsme tak draze koupeni,
drahou mzdou vyplaceni,
nedávejme místa ďáblu,
raději Kristu Pánu.
Kriste, pro své svaté rány,
ó smiluj se nad námi.

Obrať nás k svému životu,
ať nehledíme k světu,
marnost jeho poznajíce,
k tobě se vždy blížíce.
Jej cele již opustíme,
k tobě se připojíme,

k tobě, pastýři věrnému
a biskupu věčnému,
neb tys cesta všechněm jistá,
pravda jasná a čistá,
život pravý našich duší,
jenž se nikdy neruší.

Pomoz nám v následování
i v každém utrpení,
ať vděčni jsme za spasení
a od ďábla zproštění,
ať se tebe přidržíme,
v tvých šlépějích kráčíme,

abychom za tebou jdouce,
na tě vždycky hledíce,
došli místa rozkošného,
utěšení věčného,
kde ty již s Otcem kraluješ,
na věky víc neumřeš.

Jezu Kriste, jenž spasils nás,
na kříži umřev za nás,
ó by ta krev, jež z tebe šla,
nám v naše srdce vešla,
od hříchů nás očistila,
v tvé království přivedla.