Rosu dejte, ó nebesa!
Tak otcové volali,
aby Mesiáš radost nesa
přišel k nim, srdečně žádali.
I přišel k mnohé žádosti
v osobě ponížené
a svlažil deštěm spravednosti
srdce všech věřících zemdlené.
Rosu dejte, ó nebesa!
I my také volejme,
aby Kristus Pán, pomoc nesa,
přišel k nám, srdečně žádejme.
Neboť od bíd, jež neseme
na tomto bídném světě,
čím dále tím již více schneme
jako kvítí od horka v létě.
Rosu dejte, ó nebesa!
Přijď, ó Pane Ježíši,
jakož jsi dávno, na světě jsa,
sliboval své křesťanské říši:
„Kdekoli dva neb tři budou
v mém jménu shromážděni,
uprostřed sebe mne dostanou,
chci býti jejich občerstvení.“
Chraň své slovo i svátosti
v čistotě mezi námi,
a tak v těch darech nám k radosti
zůstávej, Pane, vždycky s námi.
Rosu dejte, ó nebesa!
Přijď, ó Pane Ježíši!
K příchodu tvému církev plesá,
uslyš srdečnou žádost naši.
Učiň konec světa zlosti
jsa všech soudcem a králem,
nám pak otevři z své milosti
ten zlatý nový Jeruzalém.
Rosu dejte, ó nebesa!
Ó ať se to vše stane!
Prosbám všech věrných přítomen jsa,
vyslyš i nás, přemilý Pane.
EZ267

