Probuďme se, křesťané,
k pokání pravému,
pamatujme, že nastane
den soudný každému,

kdež musíme vydati
počet ze všech věcí;
těžká věc bude obstáti
a nelze utéci.

Soudce živých i mrtvých,
Syn Boha živého,
požádá počtu z skutků zlých
i z slova marného.

Ten bude všemohoucí;
kdo se mu zprotiví?
Moudrý, ano vševědoucí;
kdo se mu vymluví?

Bude i spravedlivý;
kdo dary oblomí,
aby ortel milostivý
vzalo zlé svědomí?

To majíce v paměti,
obraťme se k Pánu,
pokud ráčí otvírati
milosti své bránu.

Znejme pak, že pokání
tři částky v sobě má,
pokrytstvím se jistě mámí,
kdo jich v mysli nemá.

První srdce zkroušenost,
hříchů litující,
s vyznáním Boha za milost
věrně žádající.

Druhá jest živá víra
v Pána Jezu Krista,
kdo té nemá, sám se sžírá,
duše v něm nejistá.

Z víry má pocházeti
poslušenství nové,
potřebná je ta věc třetí
k smlouvě opravdové,

neb Kristus Pán tomu chce.
Když hříšné přijímal,
„jdi v pokoji, nehřeš více,“
každému povídal.

Ó Bože, obratiž nás,
Bože všemohoucí,
ať pokání činíme včas
horlivé a vroucí.

Odpusť nám naše dluhy,
věčné slávy Králi,
pro Syna svého zásluhy,
ať tě dlužník chválí.

A dej k bližnímu v srdci
pravé lásky plamen,
abychom již neztratili
milosti tvé. Amen.