Ó Jezu Kriste,
Synu Panny čisté,
vzhlédni na nás,
svou svatou milostí navštěvuj nás,
aby tvé slavné jméno
v nás i církvi tvé vždy bylo
chváleno i velebeno.

Ty jsi vinný kmen,
v tebe kdo je vštípen,
je údem tvým,
obdařen k spáse ovocem hojným;
kdo tvou náruč opustí,
naději svou navždy ztratí,
neodvrátí zahynutí.

Ty jsi nám branou
k nebi otvíranou,
k Otci tvému
jedinou cestou jsi z nás každému;
kdo půjde dál bez tebe,
oklame, sám sebe svede,
nemůže vstoupit do nebe.

Tys pravda čistá,
spravedlnost jistá;
tvou blízkost zná
kdo v lásce, ve víře tvé zůstává.
Kdo jiným slovům věří,
nežli písmo tvé vyměří,
cestou věčné smrti běží.

Světlo jsi jasné,
dáš poznání spásné,
ve tmách zhyne,
koho to drahé světlo pomine.
Bez jeho osvícení
není pravého vidění,
ale bludné pomýlení.

Máš život věčný,
křížem vykoupený;
jím obdaříš,
koho v své milosti věrně držíš.
Smrti zlé se nebojí,
kdo v slovu tvém pevně stojí,
jde k tobě v pravém pokoji.