Ó chvalte laskavého Pána,
den co den k srdci nás vine.
Radostně prozpěvuj hned zrána,
den co den k srdci nás vine.
Árone, Izraeli, zpívej,
den co den k srdci nás vine.
Živ buď, v úzkosti neumírej,
den co den k srdci nás vine.

Ó chvalte laskavého Pána,
svou věrností mne podpírá.
Vzpurným a mocným zvoní hrana,
nepřítel marně dotírá.
Slabý a zrádný člověk bývá,
vratká je pyšných vládců moc.
Víra se jasným okem dívá:
Bůh věrným spěchá na pomoc.

Ó chvalte laskavého Pána,
spěchá, aby mne zachránil,
když nenávist je rozpoutána
a zlý útočí ze všech sil.
Slétli se na mne jako roj včel,
odehnal všechny Hospodin.
Já chvěl se strachem, ale on bděl
a vpustil oheň do křovin.

Ó chvalte laskavého Pána,
on síla má, má radost, stráž,
záštita mocná, darovaná,
jistota, že mne nenecháš.
Ve stanech věrných všechno jásá,
vítězný zpěv se rozlévá:
Hle, Boží ruka, Boží spása,
jež všude pokoj rozsévá.

Ó chvalte laskavého Pána,
že ve dne v noci chrání nás.
Má vina byla potrestána,
však k životu mne vzbudil zas.
Pospěšte otevřít mi brány
spravedlnosti dobyté!
Pána zde slavit budu s vámi,
práva kdo Boží hájíte. /

Ó chvalte laskavého Pána,
on slyšel mne a vykoupil.
Já zpívám: Blízko Boží brána,
tam vzdám ti díky ze všech sil.
Odvrhli pryč úhelný kámen
zlí stavitelé bláhoví.
Bůh, jejich zlobou neunaven,
k nové se stavbě hotoví.

Ó chvalte laskavého Pána,
ztracený kámen našel nám.
Na něm je znovu budována
tvrz Boží, Hospodinův chrám.
Div slavný stal se, tobě sláva,
chválen buď, Bože, ve svůj den.
Jásání naše neustává,
ó žehnej církvi ve svůj den.

Ó chvalte laskavého Pána,
den co den k srdci nás vine.
Vchází již, otvírá se brána,
den co den k srdci nás vine.
Hle, vchází přelaskavý Vládce,
den co den k srdci nás vine,
Král mocný vedoucí své stádce,
Bůh silný k srdci nás vine.