Nuž Pánu zvučně zpívejme,
na čest jemu prokřikujme,
té našeho spasení skále.
Pojďte, před něj blízce vstupme,
chválu a čest mu vzdávejme,
žalmy zpívejme jemu stále.

Vždyť Bůh náš je Bůh největší,
nad všechny bohy mocnější,
nade vším slavně panující,
všechny zemské hlubokosti,
též i všech hor vysokosti
v svých rukou mocných zdržující.

Též nad mořem on panuje,
on stvořil je, udržuje,
i zemi, dílo to rukou svých.
Pojďme, před ním se sklánějme,
že Stvořitel je, vyznejme,
ctěme ho v službách jemu vzácných.

On Bůh je náš, my jsme jeho
stádce lidu zvoleného,
on pase nás vždy bez přestání,
a proto nezatvrzujte
svá srdce, když ho slýcháte,
laskavé jeho zavolání.

To otcové činívali,
že slyšet jeho nechtěli
a měli srdce zatvrzelé.
Zato do odpočinutí
Bůh nedovolil jim vjíti;
to přisáhl a splnil cele.