Nakloň, Pane, ucha svého
a mne v nouzi, nebohého
slyš a ozvi se mi též,
život ohrožený střež.
Milosti své podílníka,
zkroušeného služebníka
k spásné vyveď naději,
ve svých veď mne šlépějích.

Pane, milost tvá buď se mnou,
slyš mne, volám v dobu temnou,
k tobě volám celý den,
dlouhý čas a k tobě jen.
Radost životu dej mému,
služebníku pokornému.
Duši k tobě pozvedám,
pozdvihni mne, Bože, sám.

Ty jsi, Pane, dobrotivý,
odpouštíš, jsi lítostivý,
ke všem mírný, laskavý,
kdo tě srdcem vzývají.
Vyslyš, Pane, modlitbu mou,
prosbu sleduj úpěnlivou,
volám, úzkosti je čas!
Slyš mne, čekám na tvůj hlas!

Nikdo mezi bohy není,
kdo by s tebou k přeměření
mohl se ti postavit,
skrýt chtěl tvého světla svit.
Není nic jako tvá díla,
v nichž tvá stvořitelská síla
jedinost tvou zjevuje,
slávu Páně zvyšuje.

Všichni z národů všech půjdou,
kořit se ti, Pane, budou,
přijdou v úctě, kde jsi ty,
jméno tvoje slaviti.
Mocný jsi a divů tvůrce,
jevů překvapivých strůjce!
Jedinost tvou vyznávám,
Bůh jsi ty a jsi jím sám.

Cestu ukaž mi, můj Pane,
abych kráčel odevzdaně
ve věrnosti k pravdě tvé,
bývá to tak nesnadné.
Soustřeď srdce k jedinému,
k tomu tolik potřebnému,
k bázni jména svatého,
k té ze srdce čistého.

Chci ti poděkovat cele
za sebe i za přátele,
vyslovit své vyznání,
slavit tě bez přestání.
Mocná milost srdce tvého
vychvátila mne živého.
Neublížil duši mé
smrtelné dech prohlubně.

Bože, troufale proti mně
rota katanů násilně,
že tě nijak nectila,
po mé duši bažila.
Ty však Pán jsi shovívavý,
plný věrnosti, Bůh slávy,
soucitně se ke mně máš,
v milosti mne zachováš.

Vrať se ke mně v slitování,
dej mi sílu své ochrany,
spomoz synu matky mé,
služebnice poslušné.
Učiň se mnou div k dobrému,
ať i protivníku mému
tvář se studem poleje.
Tys má pomoc, naděje!