Kriste Králi, Pane náš,
ty tu čest na věky máš,
že jsi náš Pán dědičný,
pravý Bůh a život věčný.

Hle, my lid tvůj zvolený,
tvou krví vykoupený,
mocí tvou jsme zproštěni
ďábla, smrti, zatracení.

Ctíme tě vděčným srdcem,
s nejmilejším tvým Otcem,
také i s Duchem svatým,
neb jsi Bohem požehnaným.

Tvá jest moc, síla, sláva,
ty jsi církve své hlava,
prvorozený z mrtvých,
život, vzkříšení věrných svých.

Ty jsi nás zamiloval,
nadějí korunoval,
kotvou duše bezpečnou,
tou nadějí v slávu věčnou,

kterous v nebi připravil,
nás pak na tom postavil,
že nás také proměníš
a k slávě své připodobníš.

Radostné tam bydlení
jest, kde žalosti není,
však v Kristu život pravý,
účastenství jeho slávy.

Sláva tam se nemění,
skončení její není,
na věky věků trvá
moc života v věrných pravá.

Smějí Boha vždy zříti,
věčně jemu sloužiti
v radosti nevýmluvné,
stálé, jasné, oslavené.