Když soumrak zháší světlo, noc se blíží,
ruch všedních dnů se ve tmě rozplývá,
𝄆 čím dál tím víc jen k tobě, Pane, vzhlížím,
mých jistot zrádných kvapem ubývá. 𝄇

Nebýt tvých ran, svět byl by jenom zdání,
voňavý kouř, co s větrem uplývá,
𝄆 nebýt tvých ran a tvého zmrtvýchvstání,
byl by náš den jen jízda bláznivá. 𝄇

Měls, Pane, sílu nenechat se zalknout /tím hořkým proudem zvyku, strachu, lží,
𝄆 záblesk tvé slávy prosvítil tmu matnou
a dal nám příslib, výhled nadějný. 𝄇