Jezu Kriste, náš přeslavný Králi,
tys hoden nejvyšší cti a chvály.
Dej, ať v úctě k tobě jsme stálí.

Tys nám zjevil života věčného
slávu i čest, v něm hojnost dobrého,
své milé sám vedeš do něho.

Dáváš jim, aby tě věčně znali,
z víry v svém srdci tě milovali
a v tom až do smrti trvali.

Ty je také mocně potom vzkřísíš,
předivnou proměnou je utěšíš,
v duši, v těle je též oslavíš,

by po zdejší nedokonalosti,
zproštěni hříchů i nehodnosti,
požívali věčné radosti.

S Otcem, s Duchem tě budou vždy ctíti,
přerozkošný obličej tvůj zříti,
s říší nebeskou tě chváliti.

Vždyť zde po Bohu pouze vzdychali,
jeho znát se pilně učívali,
však jen z částky ho poznávali.

Tam i důvod tvých předivných skutků
jasně spatří beze všech zármutků
i bez všelikých nedostatků,

proč svět stvořils, proč jsi jej vykoupil,
ale toho, jenž ti tvou čest loupil,
jak jsi hrůzou smrti zarmoutil.

Ty naplníš přejasnou známostí
své vyvolené, též i moudrostí
a sobě vzácnou spravedností.

Pomoz ty nám svou dobrotivostí
k té koruně života v slavnosti,
Pane Kriste, k věčné radosti.